Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.
Facebook: Obrázky přímo do komentářů. Na co si dát pozor?
Facebook postupně spouští možnost vložit do komentáře statusu fotografii. Zároveň integruje do systému možnost řadit příspěvky chronologicky i v případě, že máte zapnuté odpovědi. (Pokračování textu…)
Na Facebooku věnujte úvodní cover fotografii dostatečnou pozornost
Co to je na Facebooku cover photo, asi tak nějak tuší každý. Jen dodám, že v češtině se pro tuto fotografii vžil název úvodní fotografie a právě o ní bude řeč. Jistou dávku péče si totiž zaslouží.
Tak dneska toho zase zpatlám dost dohromady. Inu to je zkrátka můj styl blogování. Takže si můžete přečíst něco o mých šrámech na duši, rozhodování o tom, co koupit za dárek otci, fyzických projevech antibiotik, návštěvě Barcampu v Brně, můj pohled na kauzu Nečas/Nagyová a nechybí ani hořící pařez… (Pokračování textu…)
Za dobrotu na žebrotu zní jedno přísloví a občas mu musím dát za pravdu. Poslední tři týdny například sice nosím v batohu nabitou externí baterku pro mobil, ale protože jsem někomu zapůjčil USB kabel, stala se z ní spíš přítěž a zátěž, než praktický pomocník. (Pokračování textu…)
Technologie a sociální sítě v Londýně. Budu u toho. Co vy?
Je to sice ještě skoro tři měsíce daleko, ale už jsem ve stádiu, kdy lze počítat s tím, že se na začátku září podívám do Londýna. Nebude to poprvé a snad ani naposled. Tentokrát to ale bude jiné. Navštívím totiž největší festival geeků na světě. (Pokračování textu…)
Přišel jsem k tomu jak slepý k houslím a navíc jsem byl vyklepaný jak ratlík. Mám ale fotku s Andrejem Babišem. A při pohledu na video přemýšlím nad úplně jinou věcí. Opravdu jsem kruci tak malinkatej? (Pokračování textu…)
Týden jsem v práci začal poměrně svižně. Sice se mi do práce vstávalo těžko (venku hnusně, zatažené rolety), ale rychle to přešlo. Očekávali jsme totiž pokoření hranice 20 000 fanoušků na Facebooku. (Pokračování textu…)
V titulku je sice „trošku“, ale Zdeňka ani Babovřesky nečekejte. V úterý v noci jsem dostal newsletter Cinema City, ve kterém společnost hledala 4DX ambasadory (tedy marketingově vznosné označení pro někoho, kdo bude dál šířit věčnou slávu a lesk onoho pomíjivého okamžiku, kdy usednete do sedaček a ocitnete se skoro ve filmu). Stačilo zodpovědět otázku, proč bych se ambasadorem měl stát právě já. (Pokračování textu…)
