aneb co se mi vlastně poslední týden honí v hlavě…

Čím víc se na mě valí fakt, že dostanu totální zodpovědnost za něco, na čem je naše firma docela dost závislá (celorepublikové spojení), tím víc promýšlím krizové scénáře. Jedna z variant zní Anglie. Ano, dospěl jsem do stádia, kdy jsem ochoten uvažovat o změně zaměstnání i domova. Samozřejmě, že mému odchodu do Anglie by musel předcházet hodně velký průšvih na firmě a výpověď (moje nebo nucená). Pokud by k tomu nakonec došlo, prodal bych auto, počítač (koupil bych notebook), sbalil si svých pár švestek a odjel do Albionu. Ukončil bych tím několik etap svého života (blog,vjing,focení na parties) a začal bych od začátku. Byl by to tak obrovský šok, že bych pravděpodobně musel začít brát na přechodnou dobu silnější antidepresiva, nicméně je to jedna z možností. Na druhou stranu to vypadá, že ten šok by mohl být menší než se zdálo původně. Je jistá naděje, že nebude tak zle a já jsem ochotný vsázet všechno na jednu kartu. Prostě se teď budu jen o dost víc učit. Možná prospěšná změna.

Po třech letech kdy jsem měl vlastní kancelář se možná budu stěhovat do kanceláře za šéfem. Vím zhruba kam bych dal svůj notebook, počítač i další dohledový počítač, jen mi není jasné, jak do toho kanclu případně narveme veškerou dokumentaci kterou mám u sebe. Můj odhad je, že slovo těžko ani zdaleka nevystihuje nemožnost takového úkonu. Dalším negativním faktem je, že nebudu moct poslouchat hudbu. Určitě budu víc jezdit autem, což je další věc, která mi není příjemná. Od mojí druhé autonehody se snažím jezdit jen když je to vysloveně nutné. Z dálnice mám docela strach i když jsem po ní dřív samozřejmě jezdil. A samozřejmě opět budu pohotovostní jednotka. To už se ale dostávám k pozitivům – přece jen nějaké peníze navíc se hodí vždy…

Mimochodem, dá se tato hra vyhrát ??