jak NEnakupovat, jak strávit víkend, a jak to vidím do budoucna?Možná je ten nadpis příliš pesimistický, ale obsah tohoto zápisu je naopak optimistický. Stal se mi totiž trapas. Kolegyně mě varovala, že ve velkém Tescu (Shoping park) neberou stravenky. Jenže co naplat, když mi zaměstnavatel k desátému prosince nadělí stravenky, jež pozbudou platnost s koncem roku, někde je utratit musím. A protože jít v tomto čase do centra Brna do malého Tesca, kde je berou, je záležitost vyžadující nadprůměrně široké nervové spoje, risknul jsem to. A vyplatilo se! Vidím známé logo Sodexek. Hurá pro košík. A jdeme nakupovat. Sušené, mražené věci především. Když po půlhodině zamířím k pokladně, houknu na prodavačku že to bude za stravenky (v kapse mám 130 Kč). „Nebude. Stravenky nebereme.“, zasměje se a mě tuhnou rysy, v košíku je nákup asi za 500 Kč a karta mi leží doma na stole. Nakonec platím jen již namarkovaný sýr, zeptám se zda mohu košík nechat jak je a po ujištění že ano, ho zanechávám svému osudu a mizím. Kruci. Mimo toho, že mám přečerpaný týdenní limit a v kapse mi zbylo po zaplacení Ementálu 70 Kč, toho moc doma k jídlu nemám. Kolegyni píši druhou SMSku, která ruší tu první vítězoslavnou, kterou jsem jí posílal před několika minutami s obsahem: „Ve velkým Tescu stravenky berou.“ Takže až půjdete do velkého Tesca, tak to logo Sodex platí jen pro dárkové kupony, ne stravenky. A já už teď budu kolegyni raděj věřit všechno.

V pátek jsem byl v práci o něco děle, protože se mi prostě nechtělo domů a tam je aspoň internet. Trošku jsem pozapomněl, že mám jednu schůzku s kamarádem, který začal dělat finančního poradce, takže jsem dorazil s asi půlhodinovým zpožděním. Obvykle vykopávám všechny tyhle lidí ze dveří sotva stačí říct jméno firmy, ale kupodivu to čím se zabývá on je trošku jiné. Firma pro kterou dělá prostě vyslechne člověka co chce, jaké má plány a pak mu postaví finanční plán na míru podle nejvýhodnějších nabídek na trhu (neomezují se jen na jednu nebo dvě firmy). Neplatí se nic, akorát jim musí člověk dodat 10 kontaktů na další lidi. Znělo to fakt zajímavě, takže pokud má někdo zájem, můžu dodat telefonní číslo, na kterém tohoto kamaráda zastihnete. Pak jsem mířil už do Pomalého baru (to už zpoždění bylo hodinu oproti plánu). S AdaMMem, Introvertem a ještě jedním známým jsme chvíli pobyli a pak domů spát. Ráno jsem si pustil film Oko a pak jel do již výše zmiňovaného Tesca. Dal jsem si jednu instantní polívku ze zásob a vyrazil opět do Pomalého baru. S barmankou jsem se totiž v pátek domluvil, že si konečně poslechnu vinyl, který jsem vyhrál v jedné soutěži na internetu a který si pochvaloval mimochodem i DJ Monotype. První deska Dje Elektrabela opravdu nezní nudně. Poslechl jsem si ji celou a aspoň vím co mám doma. Sotva jsem přijel domů, ozval se mi organizátor a tvůrce wi-fi sítě na Merhautově ulici, kam mám v plánu se připojit. První testy nedopadly nijak valně, uvidíme až budu mít tu vlastní kartu, přece jen má mít lepší vlastnosti než externí box kterým jsme to zkoušeli. Pak jsem si lehl do postele a sledoval Vránu (film).

Neděle byla dnem, kdy jsem dostal odvahu jít nakoupit do malého Tesca. Taky to byl den, kdy jsem pochopil, že se vyplatí nakupovat ve velkém Tescu. Přece jen u nudlové polévky za 4,90 Kč ve velkém obchoďáku oproti 5,90 Kč za ten stejný pytlík to dělá u deseti kusů o něco míň než je půl litru benzínu. Pak už jsem jel domů a začal předpisovat blog, protože dnes tu jsem asi na pár dní naposled, dovolená mi končí 29.12., ale stejně se tu asi ještě někdy objevím on-line.

V noci mě probudilo několik menších tornád, které se přehnali Merhautkou kolem čtvrté. Pak začalo sněžit a celé město dostalu tu pravou vánoční atmosféru. Takovou tu, při které mám chuť si přehlodat žíly…