včera to nebylo vůbec nudné, i když jsem velkou část dne strávil ježděním v autě…

Včerejšek byl opravdu zajímavý. Pravda, můj orientační smysl mi říkal, že když GPS chtěla 60 km od Prahy sjet z dálnice, tak to nebude dobrý nápad, ale hned ve městě jsem ji poslechl. Ke svému překvapení jsem se o pár kilometrů dále ocitl na dálnici do Brna. Zřejmě při náhodném restartu (asi jsem ji špatně chytil), si myslela, že jsme v cíli a jedeme zpět. No, na nejbližším sjezdu jsem ji nastavil správnou adresu a celkem bleskurychle jsem se dostal do míst, která mi byla povědomá. Protože je naše auto celkem svižné, zkusil jsem na přehledném úseku kolik dá. Velice rychle jsem ale sundal nohu z plynu, protože rychlost 180 km/h mi nepřišla moc bezpečná. Myslím, že by možná to auto umělo dát i víc, ale dál jsem se raději držel předpisových 130 km/h, tedy alespoň tam, kde jsme nepopojížděli po pěti metrech nebo nejeli 40 km/h v koloně.

V práci jsem dostal rychlokurz na zapojování telefonů. Samozřejmě, že částečný, protože jen konfigurace ústředny by prý zabrala asi týdenní studium. Doufám, že teď nebudu jezdit do Prahy obden (asi jo), ale na 14 dní bude mým královstvím asi 1800 telefonních poboček. Jsem s tím smířen.

Po práci jsem zajel na Moravák, kde měl probíhat protest proti Czechteku. Moc lidí nedošlo, asi už se smířili s tím, že ve vládě máme zmrdy. Poseděli jsme do konce, potkal jsem tam Thea, mezinárodního cyberteroristu Bennyho, Lucku a Leona z Alfy. S klukama (Benny, Theo a jejich kamarádi) jsme se přesunuli na Skleněnou louku. Dal jsem si svůj limit (= 1 pivo) a šel jsem domů. Byl to moc pěkný večer.