na to, že je teprve 18.tý den tohoto roku, cvičí se mnou život fest…

Včera to bylo trochu komplikované. Jistě neobsáhnu vše a ani nechci v tomhle zápisku, ale jenom zhruba o co šlo. Po práci mi zavolal Božský, tou dobou v práci. Měl starost o svého kamaráda, kterého ve dvě v noci okradli Romové na Divadelní (tedy úplný střed města). Bez podnájmu, se skončeným vztahem, s vyhlídkou na práci a bez peněz pobýval 6 hodin v internetce. Byl to ten nespolehlivý kamarád, kterého jsem měl dřív fotit, říkejme mu třeba Majk. Protože na Majkovi záleží Božskému a mně záleží na Božském, adoptoval jsem ho…

Problém byl, že když jsme došli domů, tak na PC ještě stále běželo Božského ICQ. Při zavírání oken jedno vyčnívalo. Šlo o sraz v 17.00 na České se starším fotografem. K srazu sice nedošlo, protože musel Božský neplánovaně do práce, ale hlava byl stupínek od exploze. Vlastně nejen hlava, cítil jsem, jak se mi celé tělo rve na kusy. Nedělám si o fotografech mladých gayů iluze, ostatně sám jsem je taky fotil. A ne vždy zůstávalo jen u focení (proto jsem tuhle aktivitu docela utlumil), i když o tohle mi ani tak nešlo. Téma nevěry jsme už s mladým řešili. Prostě jsem žasnul. Nacházel jsem se v šíleném stavu, kdy jsem docela seriózně uvažoval o Tramalu. Nakonec jsem našel lepší řešení. Dopili jsme s Majkem vodku, já napsal Božskému ať se po práci hned staví a vezme si sebou věci i Majka. Bohudík (nebo bohužel?) i když vodky byl zbyteček, začala docela progresivně fungovat. Jak jsem si uvědomil později, bylo to způsobené tím, že mým posledním jídlem byl oběd. Nakonec jsem vzal Majka a stavil se s ním do Alfy, kam došel i Božský. Došel s buzní ofinou, kterou mu udělala Eva. Neříkám, že mu to nesluší, naopak. Jenom jsem byl klidnější, když působil dojmem intelektuála.

Pravda, na odchodu se ještě Majkovi povedla vtipná věc. Když jsem namítal, že jeho oči jsou hezké, otevřel dveře a odpověděl: „Víš kolik jsem na ně sbalil chlapů?“ Domácímu, který stál za dveřmi sousedů evidentně spadla čelist. Z plánovaného sexy večera moc nezbylo. Zatímco byl Majk v koupelně, došlo sice na sex, ale nejsem si jistý, za co vlastně ta odměna byla. Pak jsem udělal Majkovi malou masáž, umyl mu záda a do postele jsem šel s tím, že se prospím necelé 3 hodiny. Byla to zátěž, celý den proběhl úplně jinak, podle nějaké špatné verze scénáře. Ale žiju. A co mně nezabije, to by mně mělo posílit. V jisté chvíli včerejšího dne mi Majk začal být sympatický. Zatímco původně jsem mu pomohl jen proto, že to je velmi dobrý kamarád Božského, teď ho vnímám jinak. Asi je to dobře. V jiné chvíli se mi zbořil svět. Základy zůstaly, ale dnes jsem prázný jak rolička toaletního papíru v kabince číslo dva na hlavním nádraží…