pokoušet se žít bez NĚJ je někdy těžké…

S Majkem jsme se domluvili, že to co proběhne bude bez citů. Bylo to vcelku rychlé a příjemné, jako kulka, která tě pohladí v mozku zevnitř. Majka jsem nikdy neplánoval, ale měl jsem v sobě litr vína a byl po ruce jako nikdo. První zářez po NĚM. On je stále ve mně. Bude tam navždy. Chybí mi a pálí mně, že se nedokáže ani ozvat blbou SMSkou. Vím, že vidět ho s jiným šťastného by mě bolelo jako nic předtím. Je mi blbě ze sebe sama. Proč ho stále mám za mého Božského? Už to přece skončilo. Ukončil to. Tak proč mi tolik chybí?

Jinak to byl fajn den, mimo práce jen víno, které platil Majk. K tomu trocha zeleniska a pak zase víno. Seznámil jsem se s jednou onou (Soňa), která je zatím on, ale jen fyzicky, jinak je to ona. Byla příjemná, Sice jsem si ještě úplně nezvykl na holky uvězněné v mužském těle, ale byla to příjemná osůbka. Kdybych nebyl gay, tak by se mně asi pokusila zbalit. Byl to bláznivý den a bláznivá jízda. Zakončili jsme ji v posteli. Přece jen jsem si uvědomoval, že jdu do práce. Víno z Kalifornie bylo velmi sladké, naštěstí o poznání méně, než vína z Chile. Docela by mě zajímalo, jak budu vypadat dnes…