Rubriky

Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


brečel jsem si do polštáře

bezpečnostní ventily je lepší občas upustit…

Včera to byl takový jednoduchý den. Vzbudit se okolo dvanácté, doma zevlovat, brouzdat se netem a hlavně upravit všechny fotky, abych je mohl vypálit a předat Kláře. Než jsem se vydal do Alfy, tak jsem se stavil v KFC na jediné jídlo za den – Twister. Ke stravence jsem doplatil 5 Kč, což byla jediná částka v hotovosti, kterou jsem v sobotu utratil. :) (jistě, položky jako dvoje cigarety, kafe nebo džus šli na úvěr) :D. Většinu času jsem strávil v Alfě. Ze dvou důvodů: Je tam teplo, světlo, klid a mají mě tam asi relativně rádi, za druhé jsem byl tak nemístně zhulen, že jsem docela dlouho nemohl stejně nic jiného. A nakonec dobrá zpráva, v nedaleké Omega budově, propojené s Alfa pasáží bere Delvita stravenky taky.


Večer jsem došel domů, pustil si film „A co když je to pravda“ a nečekal jsem, že to bude víc romantické než vtipné a navíc i dobré, protože to nikam nehrne a děj je docela pozvolný (to mi obvykle vadí, ale v tomto přípaě to beru jako plus). Během filmu i slza párkrát ukápla. Po jeho skončení jsem si idiot pustil pár zakázaných srdcovek (Delta Goodrem – Longer a taky My big Mistake). A tak jsem si brečel v noci do polštáře, aby mi ráno bylo fajn a skvěle. Občas se to asi stává, nerad bych z toho dělal zvyk…


 


Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Neděle, 5. března 2006, 14:08

Publikováno v BLOG


Komentáře

3 komentáře: “brečel jsem si do polštáře”

  1. Joni napsal:

    Zvyk nezvyk… Jednou za čas se to vyplatí!!!

  2. PXV napsal:

    Ale jednoduchoučký …..návod na v podstatě nekonfliktní zabíjení času :-)) Mnoho úspěchů..

  3. Quanti napsal:

    Just like heaven je prima :) A videl jsi uz Elizabethtown?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *