first step to the future, now…

Na dnešní den potřebuju dobrou náladu. Docela mě pobavila sekce „Moje tvorba“ od jednoho z YP – Safiruse. Madonna nebo třeba Pobřežní hlídka jsou roztomilé.

Jinak jsem včera jen vypral nějaké věci, zašel do KFC, Alfy a pak před osmou domů. Byl to proflákaný den. Večer hned jak jsem tohle dopsal, jsem si pustil Elizabethtown a pak se uvidí. Po výplatě bych měl zajít na Zkrocenou horu, ať si užiju nějaké homotématiky.

Ráno se asi otočím ve své staré práci, protože jsem si nevytisknul papír „co kde a jak přesně“, vím jen, že tam mám být v 10.00 :). A to je vše, mám teď málomluvnou náladu :) 

Po shlédnutí Elizabethtown mám dojem, že víc rozbředlejší a nudnější „romantiku“ jsem neviděl a hned tak neuvidím, ostatně tématika o cestě za mrtvým příbuzným byla v českém Výletě popsána daleko lépe, zábavněji a svým způsobem je Výlet asi 20x romantičtější jak Orlando Bloom a Kirsten Dunst. Nevím proč, každý záběr na mně působil tak vykalkulovaně, jako přepona pravoúhlého trojúhelníku označená písmenkem X v matematickém příkladě pro čtvrtou třídu. Cvok v podání Dunstové (její postava byla na pokraji svéprávnosti) je postavou, ke které jsem moc sympatií nechoval. Co je ještě horší, ani Orlandův neduživý herecký part, si moc sympatií nezasloužil. Jak se mám divat na romantický film, když je mi úplně jedno, jak oba dva skončí? Kamera často připomíná jen nudný dokument a celé si to hraje na romantický superfilm, kterým to nikdy být nemůže. Jednak je to dlouhé, nudné, podbarvené nějakými písničkami, které jsou silně americké retro a které jsou bez chuti a zápachu a jednak točit pomalé a pohodové filmy se musí umět.