skleničku držíme zásadně za stopku, štěstí za pačesy…

Včera jsem se stal skutečným člověkem. Je to zásadnější krok, než můj první sexuální styk. Zakoupil jsem si sadu skleniček, která obsahuje 6x 20cl na vodu (či tvrdé), 6x skleničky na bílé víno a 6x skleničky na červené víno. Konečně se mohu postupně vymanit ze svého staromládeneckého života. Ale vezměme to popořadě. Po práci jsem skočil domů, opláchnul se a mířil do města, kde jsem měl sraz s Tímcotomárád. Po příjezdu do pizzerie jsme zjistili, že je plná a nechtělo se nám čekat na stůl. Tak jsme se otočili v Ikea a koupili sadu skleniček a dva věšáky. Drahá polovička už naplánovala, že kuchyň změní barvu na broskvovou, když jsem se jen usmíval a vysmíval s tím, že to teda netuším kdo to bude dělat, prohlásil brouk, že on. Mno rád mu pomůžu, třeba to bude sranda. Takže zbývá jen koupit Primalex a tónovací barvu. Prý zbude i na WC…

Po návštěvě Ikea jsem koupil víno, které později zůstalo neotevřené a šli jsme znovu do pizzerie. Skoro celou pizzu jsme si donesli domů. Vím, že jsem se do něj zamiloval podruhé. To se mi stalo jen jednou a pak jsem měl důvod litovat. Zatím jsem ale optimista. Je každopádně jinej než ostatní jeho homovrstevníci. Příjde mi vyspělejší a starší než na 22, co mu je. Nevím o ničem jiném, co by mi tak zvedlo náladu po ránu jako on.

Na dnes to vidím na kafe a pak mi slíbila udělat něco s hlavou Eva, moje kadeřnice. Když bude síla, půjdu do posilovny. Většinou jsem k sobě v tomhle nekompromisní a chodím, i když síla není. Pravda je, že po dnešním ránu jsem extrémně utahaný. Ale příjemně…