ahoj Benny…

Soráč za nadpis, nemohl jsem si to odpustit. Takže co včerejšek? Ráno jsem vstal v sedm, oholil se, vlasy lehce přegeloval a šup do na školení. Cestou jsem předal cd do správných rukou, pak jsem v tramvaji potkal Bennyho a nakonec jsem jej ukecal, aby vystoupil o zastávku dřív a zašel se mnou do obchodu koupit CD. Bylo přesně 8:30, tedy čas kdy otevírají. K 20-ti CD jsem si koupil i jedno DVD-RW a hurá na školení. V učebně jsem zjistil, že mám v batohu nikoliv DVD-RW, ale jen DVD-R, proklel jsem prodavače a začali jsme se školit. Ranní teorie byla o poznání těžší, zjistil jsem, že jsem polovinu učiva z předchozího dne zapoměl a pracně jsem si osvěžoval příkazy typu „config t int eth0 add ip xxx.xxx.xxx.xxx/xx„. Oběd byl opět U měděné pánve. Opět jsem vytáhnul Introverta (ex-blog). Servírka byla zmatená. Oba jsme chtěli bramborové knedlíky se zelím a čočkovou polévku. Servírka odvětila, že bramborové knedlíky už asi došly, tak jsme se opět oba shodli na špagetách. Po deseti minutách se objevila servírka znova. Nedržela v ruce polévku jak jsme čekali, ale řekla, že špagety došly a jestli nechceme místo toho třeba bramborové knedlíky se zelím. Doteď marně přemýšlím, jestli je to zcela normální…

Po obědě jsme našli v učebně plechovky s pivem. Včerejší vtipkování, že pivo by bylo lepší jak Mattonka zřejmě někdo vzal vážně. Dal jsem jednoho Radegasta, což je akorátní množštví, abych stíhal vnímat. Jinak školení bylo pohodové, člověk by se skoro těšil na zítřejší zkoušky, které si speciálně vyžádalo vedení firmy. Pokud se mi dnes v noci zdály sny o RIP a OSDF protokolech, o tom co je spanning tree a příkazech sho ip rou nebo sho cdp neig det, mám jistě šanci uspět…

Po skončení školení (tentokrát před pátou) jsme se přesunuli v dopravní špičce na firmu, odkud jsme vyráželi na neformální večeři. Viděl jsem šéfa našeho oddělení teprve potřetí, ale působí dojmem normálního člověka. Buď to dokonale hraje nebo se v Praze přehmátli a dosadili správného člověka na své místo. Uvidíme co přinese budoucnost. Pořešili jsme nový notebook pro mě a konečně na to nemusím myslet. Z večeře jsem po poděkování za pozvání prchnul pálit CD a stihl jsem je i předat. Hurá, tohle jsem zvládl. Jo na večeři jsem si dal mimochodem jelení plátky se sýrem a brusinkami. Brusinky měly podivnou příchuť, ale asi to nasákly z těch nechutně naložených žampionů, které byly fakt dost drsné.

A to je asi tak vše. Dnes školení a pak hned odjezd do pryč. Bez internetu. S kartou na 47 fotek. S pohotovostní službou na krku = žádný alkohol. S vyhlídkou na mizerné počasí. A 3 a půl dne offline. Bez internetu, blogu a ICQ. Takže přežijte Velikonoce a snad se po nich ještě setkáme…