už teď vím, co budu dělat třeba 1.12, ale já to tak mám rád – život podle plánu…

Včera to nebyl zrovna nudný den. V práci jsem se zrovna neflákal. Kolegovo zranění, kterého zastupuju bude dlouhodobého charakteru a tak mi nezbývá než doufat, že se dokáže uzdravit tak, aby byl plně fit. K tomu dochází různé nabídky na vjing a na nedostatek práce si stěžovat nemůžu. Po práci jsme skočili s Filipem do posilovny, trochu jsme se potrápili, ale v tomhle počasí je chození do posilovny jenom 3x týdně provedený pokus o sebevraždu. Po prvním pohybu s činkou mám mokro úplně všude. Po posilovně jsme se pak setkali s lidmi jako je Mathew z Francie, Rob z USA a Ho z Honk Kongu. Tvářili se docela usedle, ale AdaMM mi vysvětlil, že to bude tím, že jsou strašlivě zhulení, čemuž jsem po dvou práscích uvěřil. Pokračovalo se na byt k Báře, kde jsem si vzal jedno pivo z batohu s vědomím, že moc kalit nemůžu, protože musím být použitelný. Taky jsme dostali najíst – brambory s nivou a bylo to moc moc dobré.

Na dnešek mám jediný plán – vidět svou drahou polovičku, na kterou se moc moc těším. Dokonce jsem na dva dny omezil sebeukájení. V létě na tom mám chuť pořád, ale když má člověk málo volného času, přestane na to myslet. Teď bych se měl pomalu připravovat na Tyngl Tangl (loni to byl opravdu moc krásný zážitek), stejný víkend se možná podívám na Hradhouse a na konci měsíce odpromítám jeden menší open-air u Kyjova. Život je zkrátka krásný, i když vám několikrát denně píšou lidi, že jste idiot (ti slušnější), to asi kvůli té petici…