jak tak sleduju, jak hokej je všude (skoro se bojím odklopit prkýnko na WC, aby na mě nevykouknul nějaký hokejista z mísy), aspoň že ty reklamy jsou pěkné (až na jednu)…

Tak jo, podělím se s vámi o zážitek. Sledování TV je pro mě totiž svátkem. Sice nemám doma dres hokejového týmu, neposílám SMS do her o  lístky, kde má každý šanci vyhrát (1:10 000), nevím ani kdo je kapitánem (ale odhaduju že by to mohl být Jágr) nebo s kým jsme ve skupině, ale přesto je hokej mimo F1 a motorek jediný sport, který toleruju. Mistrovství světa je tedy věc, která mě sice nechává chladným, nebudu šílet když nějaký zápas neuvidím, ale když  mám čas, tak se podívám (narozdíl od dob, kdy jsem se díval i když čas nebyl, ale věřím tomu, že i na mnoha jiných pracovištích v minulosti někdo donesl TV nebo sledoval zápas po internetu). Proto mohu zhodnotit i nové reklamy, které jsem viděl. Začnu upoutávkou na mistrovství. Sazka ráda přirovnává halu ke gladiátorské aréně. Příjde mi to směšné, ale se spotem s gladiatorohokejisty se trefila do černého a navíc je to velmi slušně uděláno. Narozdíl od reklamy na přípravek Pxxxxx3, který je tak amatérsky udělaný, že nechápu jednu věc. Proč si firma, která má peníze na to, aby se její reklama objevila 2x za zápas o přestávce národního týmu během mistrovství v TV (což nebude moc levné), nezaplatila někoho, kdo by neztvárnil hokejistu jako fialovou krabici na bruslích s hranatýma rukama i nohama? Podivné je, že kostra, která se objevuje ve výřezu už je zpracována dostatečně kvalitně. Díky této reklamě jsem si nezapamatoval ani jméno výrobku, ani na co vlastně je určen, ale ten amaterismus nekvalitního modelu, textury i renderingu mě bude budit ještě pár týdnů po šampionátu.

Z výše psaného jste asi odtušili, jak jsem trávil včerejšek. Ano, v práci jsme si s kolegyní objednali pizzu, pak jsem jel domů a skočil se podívat na to, jak dopadlo zastínění projekce v mojí oblíbené kavárně. Překvapivě nebylo umístněno venku, ale vevnitř. Kvůli počasí, protože venku opravdu nebylo moc horko. Pak jsem se opět otočil doma, pustil server, který se stará o streaming do místní wi-fi sítě a na idnes.cz jsem si zjistil, že naši vedou už 1:0. Za 20 minut cesty (asi 12 minut hracího času) to už bylo 3:0. Kavárna překvapivě zela prázdnotou. Moc jsem to nepochopil. Plátno 2,4 x 1,8 metru, silný obraz i zvuk a uvnitř mrtvo. Vysvětlení jsou dvě. Buď hosté nevěděli, že do jejich kavárny hokej dorazí a nedorazili oni, nebo naopak je hokej obtěžuje a tak nedorazili, protože hokej je všude. V důsledku je mi to jedno, protože nepočítám-li personál, měl jsem celou kavárnu i projekci pro sebe, mohl jsem si vybrat libovolný stoleček a zápas jsem si tak užil víc, než kdybych seděl v Sazka Aréně (bez odebraného deodorantu, foťáku a po důkladné osobní prohlídce). Samozřejmě že jakmile bude obrazovka na náměstí Svobody, tak se tam vydám (minimálně kvůli fotkám).

Po zápase jsem pak dorazil domů, na chvíli si zkusil zapnout Xko a tím to skončilo. Den lenošení a dneska? To samé… Z linků lidí, kteří na mě lezou přes GOOGLE, tentokrát vyhrává neznámý islámský příznivec – LINK ZDE.