ano ano, zní to divně, ale je to tak, jen uvažte, že nebýt lenosti chodit, těžko by dnes existovala auta, ale pravděpodobně bychom jezdili do práce na koních…

Což je samo o sobě docela absurdní myšlenka, to uznávám. Ale stejně absurdní a k tomu drabet morbidní a dekadentní mi přišla včera večer jedna zamilovaná dvojice na Moravském náměstí. Byla tma, oba dva se k sobě tulili a o dvě lavičky dál seděl chlápek s lahví toluenu a podle jeho reakcí když jsem procházel kolem, asi obsah láhve začínal fungovat. Tyhle naprosto odlišné existence spolu koexistovali na pár metrech životního prostoru. Kdybych měl točit první záběr filmu, tak nevím, zda bych nejdřív zabral zamilovaný pár a švenknul pak na toho čichače nebo to udělal naopak. A kdybych byl opravdu zvrhlý scénarista, udělal bych střih „o deset let později“ a ve stejné situaci by na té lavičce čichal ten mladík ze zamilováného páru…

Protože chystám nějaké focení a bude se mimo exteriérů fotit i u mě doma (což je vzhledem k pozdějšímu přenášení souborů do PC asi beztak nejlepší řešení), začal jsem lehce pracovat na úpravě druhého pokoje na miniateliér. Rozhodl jsem se koupit přenosný reflektor s výbojkou a po prvních zkouškách to vypadá, že zítra koupím ještě jeden, čímž bych měl z krku první věc a tou je světlo, které je pro focení velmi důležité. Tyhle dva malé reflektory spolykají dohromady 1kW, takže budu mít doma snad světla dostatek, navíc jsou v provedení přenosném. Druhý větší problém, je koberec. V pokoji jsou jen nic moc parkety a tohle by bylo záhodno nějak vyřešit. Uvidíme co vymyslím. Třetí problém je úklid. Mam sice doma mop, kterým občas setřu chodbu, ale chybí mi klasický smeták. Dokupíme. A pokoj kam vstupuju jen výjimečně, mi dodnes nestal za úklid (z toho plyne, že jsem opravdu strašný bordelář, na což chci upozornit případné nebohé duše, které by o moji osobu mohli někdy v budoucnu projevit zájem)…

Za celý den jsem včera měl k jídlu jenom jednu pizzu (celou) a když se tak divám na hodinky, bylo to před dvacetitřema hodinama, takže možná nastal čas na to ulovit si něco k jídlu.

Našel jsem na disku fotku, kterou jsem nefotil (tímto zdravím Introverta), ale která je prostě ujetá. Ostatně jako já i ta slečna, která má svoji hlavu v mém rozkroku: