tak jsem se měl a v perexu neprozradím, jestli to byla perníková chaloupka, šípková růženka, o červené karkulce, o sněhurce nebo oslíčku otřes se…

Jak jsem včera Bennymu řekl, byl to vhodný den na Diazepam, on mi odpověděl, že na něm vzniká těžká závislost. Odpověděl jsem, že vím, ale stejně bych si na něm dokázal představit jet celej život…

V loterii jsem nevyhrál a nepotkal jsem ani žádnýho prince na bílým koni s nemovitostí typu hrad, takže si můžete škrtnout kolonku „Oslíčku otřes se“. Po práci jsem se stavil u Bennyho vyměnit zásuvku. Bohužel ani druhý pokus nevyšel. Tentokrát sice zásuvka pasuje rozměrově, ale má jinak rozhozené šrouby a nedostačují jednotlivé kabely od přívodu a fáze na kolíku je poměrně dost nevhodná. Navíc jsem si všimnul, že hliníkový kabel (pravděpodobně ten s fází) je nalomenej. To by znamenalo posunout dál zasuvku, ve směru položených kabelů, to by znamenalo vysekat díru do materiálu, o jehož složení nemám žádných informací, prostě to vypadá, že moje street.artové nálepky budou u Bennyho v bytě ještě nějaký čas (drží tam na zdi ohořelou zásuvku). Jak znám Bennyho, může to taky být pár let. V této situaci klidně mohlo taky dojít na perníkovou chaloupku, ale ještě stále patřím k lidem, kteří nikdy „nesypali“, takže si odškrtněte další kolonku…

V práci jsem dostal mailem pohádku „O sněhurce“, byla to ovšem nějaká moderní pornoverze, kde každý někoho klátil. Penisů tam bylo plno, vagíny jen dvě, neb mimo Sněhurky v pohádce vystupovala jen povadlá macecha. Na konci pak svírala Sněhurka velký balík prezervativů, takže pokud ji někdo neušu*al, tak tam š*ká dodnes (prosím o odškrtnutí kolonky Sněhurka).

Fyzicky se cítím ok, až na jebák v levém podpaží, kterého jsem se pokoušel marně zbavit minulé tři dny. Vlka ale naštěstí nemám, takže kolonka „Červená karkulka“ je na vašem seznamu zbytečná. Pokud správně počítám, tak v této chvíli již máte vyluštěnou tajenku. Doma jsem si pročetl blogy, pokecal na chatu (teda trochu pokecal) a pak s Andiem. Nakonec jsem se rozhodl, že půjdu spát brzo, ale konečně si pustím nějaký film. Vyhrálo to „Ztraceno v překladu„, usnul jsem v polovině, ale zatím mám z toho filmu velmi dobrý pocit, má línější tempo, ale k tomu filmu to patří. Sice nechápu moc Billa Murraye, který dokáže hrát v těch opravdu největších sračkách typu Caddyshack, Space Jam a Charlieho andílci a pak opravdu hrát v seriózním filmu, který mu absolutně sedí. Mno ono je to určitě tím, že role mu byla psaná na tělo, ale jak říkám, zatím se mi ten film líbí. Tím se dostávám k tomu, že jsem brzo usnul (tímto potvrzuji „Šípkovou Růženku“). Prostě jsem padl za vlast a do rána se v mém pokoji svítilo. Dokonce jsem neměl ani natažený budíky na telefonech, naštěstí mě svojí vlčí serenádou vzbudil ráno počítač. Z toho vyplývá, že ráno jsem musel zavřít asi 6 oken s ICQ (nikdo z dotazujících se nebyl kupodivu online) a pak vyrazit do práce. Díky dostatečnému spánku (odhaduju to na 7 hodin), mám tak dnes skvělou náladu a mohl bych skály lámat. Introvert se utěšuje tím, že mě to brzo přejde. V jeho vlastním zájmu by mělo, protože jinak bude mít opravdu špatný den (nějak mezi náma funguje propojení, že ten druhý má vždy opačnou náladu).