pustil jsem si sám od sebe TV a koukal se na fotbal, ne zatím se necítím nijak nemocný…

V práci máme skvělé období – hafo práce, změny a několik různých kontrol. Z práce jsem se tedy dostal až skoro v sedm večer, což na mně ponechalo známky únavy. Ani kafe v Alfě to nezměnilo a doma jsem si dal jen horkou vanu a pár her. Taky jsem sám od sebe zapnul TV a to jen proto, abych se mohl dívat na fotbal (!), na který se obvykle nedívám, ale Slávia měla solidní šanci vyhrát a to taky udělala. Mám-li si vybrat, kterému pražskému týmu fandit víc, pak nevím proč, ale Slávie vede před Spartou náskokem několika světelných let. Možná proto, že nemá v kádru tolik suverénů typu Řepka. Jsem realista, ale budu Slávii fandit i v Arsenalu a Seville. Nějak věřím tomu, že ten tým má šanci (ta je skoro vždy) a hlavně tomu klubu přeju peníze, které z účasti v takové soutěži bude mít. Nereálně bych neviděl ani případnou remízu v odvětě v Bukurešti a s tím, jak Slávia začala, je třetí místo ve skupině docela reálný předpoklad.

Taky jsem konečně zjistil, proč tolik smrdí odpad v bytě. Měl jsem pocit, že je to den ode dne horší. Bylo, ale nebyla to kanalizace, ale zbytek syrového kuřete od neděle, který dlel a tlel v odpadcích. Vyvětrat a vyhodit odpadky pomohlo. Ano, samota může člověka i zabít. Ale já zas tak moc volna abych se nudil nemám. Dnes bych se mohl dostat k uklizení kuchyně. Protože chci odejít z práce jako člověk – tedy hlavně včas. Zda si najdu během dneška a zítřka čas na namíchání nějakého krátkého DVD do Mersey na E-motion warmup nevím. Dost možná to prostě nestihnu, což je škoda, ale je samozřejmě dobře, že jsem nikomu nic nesliboval. Blíží se Elektra i E-motion a já nemám skoro čas si ani vybrat poštu. Uff. Za celý týden jsem nedokázal ani potvrdit záruční listy, ani objednat přes web tričko.

Včera jsem potkal v tramvaji Ziru. Ano, je pravda, že se moc nevidím se starými známými. A taky je pravda, že co se týká přátel toho, o kterém se nemluví, tak to nepovažuji za nějak velkou tragédii, protože to byla víceméně jejich volba. Letos mi bude 28, takže bych se neměl už chovat jako dítě. Na druhou stranu mám prostě pár zásad. A lhát do očí se prostě nedělá…