provokuju, každopádně to platí, i já jsem svině a co nejhorší, ženský nejsou o moc lepší :)

Trošku jsem se odmlčel. Neměl jsem chuť to nějak rozebírat a vlastně nebylo o čem psát. A taky mám dost práce. Zatímco včera jsem po práci stihnul kadeřnici a pak u kamaráda na baráku odházet fůru písku a oklepat pár cihel, dnes jsem nastoupil na nové místo. Začala mi první dvanáctihodinová směna. Přestěhoval jsem si počítač, pomalu si zvykám na nový stůl a až tu dnes skončím, dám si kafe. Jenže to už bude venku pěkná tma. Pak se někde stavím na jedno pivo a potom půjdu zase spát, protože jsem jednak dolámanej ze stavby (dělal jsem rukama sotva 4 hodiny) a jednak zítra v sedm zase v práci. Uvidíme, jak budou vypadat noční směny.

Co jinak. Nadšený z rozchodu teda dvakrát nejsem, ale aspoň mám zase 75 kg (poslední dva týdny jsem se pohyboval kolem 77 kg). Na Vánoce se moc netěším, protože je prožiju sám (jen o půlnoci se potkám s dvěma dlouholetými kamarády) a vlastně mně to neštve. Nějak jsem se smířil. Mám pocit, že v sobě nacházím pokoru vždy jen ve chvílích, kdy mně někdo bodne do srdce. Nad tím bych se asi měl zamyslet…

Když to se Soptíkem skončilo, vrátil jsem se skoro ke své původní barvě vlasů. Ještě tam mám pravda zbytky melíru. Prý to tak řeší hlavně ženy. Po rozchodu jdou nejprve ke kadeřníkovi. Myslím, že je chápu. Zbývá jediná taška, kterou má Soptík nachystanou v síni. A pak asi nic. Zatím trávím spoustu času na iboys.cz a mezi tou hromadou penisů, ztracených existencí, zoufalců, studentíků a kurviček se občas zajímavý kluk najde. Alespoň pár nezadaných a zajímavých jsem tam už viděl. Zatím si samozřejmě jen povídáme, protože mám trošku strach z citů. A pár týdnů to nebude lepší…