o nedostatečné míře respektu a srabství si přiznat, že je někdo hajzlík…

Popravdě, o jedincích, kteří když jsou v náladě a mají pocit, že umí být extrémně zábavní, bych mohl vyprávět. Svého času mi tak volal kamarád od člověka jménem Iluze. Včera mi takto volala "aktuchtivá dívka". Ono je v zásadě jedno, zda to byl výmysl Ken_tekův, Buchťákův nebo případně někoho jiného. Stačí, že vím, že to byl jejich "rukopis". Křečovité, do poslední chvíle zapírané a ani posléze nelze čekat od autora omluvu (kdyby kurva autoři aspoň měli sílu se pod to podepsat!!). Od jisté doby se snažím s takovými vtipálky vidět co nejméně. Příjde mi, že tímto jednáním dávají takoví lidé najevo jedinou věc: "JSI TOTÁLNÍ HOVNO A JÁ MÁM PRÁVO SI Z TEBE DĚLAT PRDEL A ZESMĚŠŇOVAT TĚ PŘED SVÝMI KAMARÁDY. HA HA HA." A sorry, od lidí se kterými se stýkám, čekám minimálně trochu respektu. Tolik k anonymním dívkám, které po mně chtějí nafotit akty a proto volají v pátek večer z hospody – evidentně budu muset být zase důslednější v nebrání neznámých čísel. Ano, uhodli jste, tohle není můj šálek kakaa…

Stavil jsem se u rodičů, bratr měl narozeniny. Pohoda, jazz. Pracuju na přísně tajném projektu, který mně ještě do dnešního dopoledne PLNĚ zaměstná, ale víc o něm nebudu mluvit. Jinak se nám pomalu roztrhává pytel s oslavama. AdaMM i Zbyňa chystají oslavu na příští pátek, Fly na prvního. Alča odjíždí do Holandska a uvidím ji zítra na fotbálku. Jinak jsem si samozřejmě v práci užíval. Poslouchal jsem promo sety a na dvacet minut jsem v noci vypadnul ven za Kubou, abychom si po dvou dnech co jsme se neviděli, dali alespoň pusu. Tedy spíš několik desítek. Kdyby nebyly tak studené meze, možná bychom stihli za tu dobu i něco jiného…

Švejnarovi se pomalu začínám divit. Jestli mu tahle země stojí za to, aby se po zvolení vzdal svého pracně nabitého amerického občanství, tak je skoro blázen. Ne že by byla Amerika nějaká výhra, ale ruku na srdce – on v té zemi našel po emigraci nový domov, má americkou manželku, děti chodí na americkou školu – nedokážu si představit, že bych na jeho místě obětoval to stejné jen proto, abych se zalíbil straně, která mně defakto vyhnala z vlasti. Co to je za tragikomickou ságu? A propo, když už se otírám o USA, není bez zajímavosti, že NY Times řekl jasně svým čtenářům, koho volit. Měli by tohle média dělat? Je lepší to dělat takto okatě nebo skrytě?

P.S. Ráno mně rozbolel zub tak, že jsem si dal pár koleček v kanclu po stropu. Dvě balení Valetolu jsem totiž nechal doma…