o trávě, o plavání a o narozeninové párty mBank…

V úterý to byl náročný den. Aby ne, v práci jsem chyběl dva dny a tak se některé věci trochu nakupili. V myšlenkách jsem stejně pořád napůl plaval v Praze. Hned po práci jsem pak zašel do baru Sunakashi (nachází se mezi Janáčkovým a Mahenovým divadlem a vchod je naproti zadní části Janáčkova divadla). Udělal jsem pár fotek DJovi Javasovi a myslím, že se ještě setkáme, protože chci aby měl dobré fotky a z těch které jsem udělal za dvacet minut, jich moc bombastických nevyšlo. Zprvu jsem si dvou lidí v rohu nevšímal, ale pak mě podvědomý hlas donutil si všimnout, že jedním z nich je Daniel Landa. Nejvíc mě ale pobavilo, že propagátor vlastenectví Daniel už prý moc nepanákuje, ale proti "zelenině" nic nenamítá. Fotku s Danem kouřícího jointa bohužel nemám, nicméně žádným ze svých proslovů za poslední léta mě nepřesvědčil tolik, jako tímto gestem. Landa se pro mě tímto konečně zbavil nálepky skina. Tedy ne, že bych mu najednou žral nálepku propagátora zdravého životního stylu dětí, nicméně je mi hned o 2548% sympatičtější (a taky jsou mi hned pochopitelnější odmítavé recenze na Zlatého draka, asi to psal zhulenej)…

Poté následovala mBank párty na Flédě. Vzal jsem si nadšenecky mBank triko a čekal jsem, že na Flédě bude plno lidí stejně oblečených. Chyba. Do mBank triček se obléklo jen pár zaměstnanců a Kombajn. Naštěstí mě za celý večer oslovilo jen pár lidí ohledně mProduktů a ty jsem nasměroval na Adama, což byla taková klientská hvězda večera. Kdo si toho ještě nevšiml, tak mBank trochu změnila vzhled webu. Náladu mi na chvíli zkalil jen nedostatek soudnosti slečny D., která místo toho, aby lezla kanálama (případ se slíbenou sponzorskou podporou na párty Bubbles – z doslechu to údajně nebyl jediný případ) došla s úsměvem na tváři a po klubu rozhazovala svoje vizitky, jako by se nechumelilo. Do drinků zdarma od mBank patřilo nealko, pivo a víno. Pivo jsem nepil, nealko si zředil dvojitou vodkou a víno se dalo, pak jsem přešel na lahvové Plzně…

Ve středu se mi pravda nevstávalo nijak skvostně. Přespala u mě Barča i s kamarádkou a do lehkého sněžení se nechtělo nikomu. Nakonec jsem ale přece jen vstal a odešel do zaměstnání. Po něm následovala hóódně rychá káva v Sunakashi a jízda domů, kde jsem se osprchoval, nabalil se a vyrazil jsem s Františkem směrem na bazén. Mimochodem jsem zjistil, že středa je dnem, kdy na Kravák vyjíždí nadměrné množství buzen. Od pohledu jsem odhalil v kapacitně omezeném areálu (165 osob) asi 6 různých (nepočítaje v to mně a Františka). Popravdě mi návštěva Kraváku děla dobře. Plave se mi čímdál lépe a snadněji, pára je hodně zábavná a možná to pomáhá i lehkému otužování (bazén-vířivka-pára-sprcha-bazén-vířívka). Až budu mít trošku méně shonu, mohl bych zauvažovat o tom, že bych chodil dvakrát týdně. Za předpokladu, že začnu tělu dodávat více Magnesia, protože jsem včera měl lehký náběh na křeč do nohy. Každopádně čočky zvládly bazén i páru a vidět kolem sebe je docela fajn…