jen tělo ještě dojíždí do Brna…

Student Agency moji osobu zrušením spojů do Roztyl nepotěšila a mám-li být upřímný, nepotěšila mě ani když jsem vracel otevřené lístky na tento spoj a naúčtovala si 10 Kč storno poplatek za jeden lístek. Jistě to není částka, kterou bych oplakával, měl jsem jen dva lístky, ale dvakrát fér mi to taky nepříjde. Jezdit s nimi budu nicméně dál, už jsem si pořídil kreditovou jízdenku, protože pokoušet se chytit spoj na místě je mission imposible. No tedy vlastně jsem si ji nepořídil, protože tiskárna v okně které jelo večer v Brně nefungovala. Stejně tak jsem se koukal, že mají už načatou plazmu, přes kterou mají pruh. Doufám, že o autobusy se starají o něco lépe. Pořád je to pro mě přijatelnější varianta než jezdit vlakem. ČD opět zdražuje, v systému jejich slev by se nevyznal ani Satan a kvalitou odpovídající Pendolíno má jen místenku za cenu jízdenky v SA (s kreditovou se vlastně dostanu na částku 170 Kč za jízdu.). Podotýkám, že ušetření 30 Kč na jednu cestu není jako u ČD vázáno na nějaké placené slevové karty. Ano, vlak je pohodlnější (když si je kam sednout) než sedadlo v SA, nicméně všichni víme, jak při stavu českých kolejí platí "auta stojí, vlaky jedou" v reálu, když i vlajková loď jménem Pendolíno má běžně zpoždění 15-40 minut. Platit více a být v cíli později?

V sobotu jsem fotil v Red Catu. Kupodivu jsem se i bavil. Pravda, Martin Hranáč vypadal pěkně opile a strip show mě trošku poděsila, ale jinak to byl příjemný večer. V sobotním rozjezdu jsem potkal Ritchieho a Vavřu s velkým šampáňem v ruce. Pokračovali do Perpeta, což jsem si já odpustil s ohledem na moji nedělní cestu do Prahy. V buse jsme pokecali s cizíma holkama a to hlavně o pečení a vaření (toho se pánové už moc neúčastnili, neb vystoupili. Mimochodem od 14.12. má být v Brně o víkendech zavedená novinka – rozjezd po půlhodinách celou noc. Pokud to bude fungovat a budou méně natřískané autobusy, tak chválím :).

Jinak jsem teprve nedávno zjistil, že aplikace Friends 4 Sale na Facebook.com je trošku perverzní. Tedy samozřejmě že je perverzní jen do míry, do které jste perverzní vy. Což v mém případě může být docela dost. Svoje zvířatka – kamarády, totiž můžete nejen nechat čistit hajzlíky jiných a ještě za to dostat virtuální peníze, úplně nejvíc fajn je, že můžete heteráky nechat se líbat nebo jim domlouvat schůzky s buznama. A přiznávám, že tak činím s lehkým úšklebem a uspokojením :).

A krátce z Prahy. V tuto chvíli je docela jasno, slunečno, můj miláček je už v práci, mě to čeká co nevidět, jen ještě musím vyžehlit košili. Pro batoh jsem nestihl skočit, Robího i Pepíka jsme nestihli vidět, za to už znám větší část Maroshovi rodiny. Oddechl jsem si, když jsem rozjel zaseknutý počítač u sestry Mirky, poté jsme navštívili tetu Květu a večer jsme zakončili u rodičů mého kocourka, kteří zrovna měli návštěvu ze Slovenska. Jako vždy jsem se svým pokladem diskutoval o vzdálenosti Praha – Brno a jako vždy jsme se trochu chytili. Neříkám, že nemá Marosh pravdu v tom, že bych si měl začít v Praze něco hledat. Dovádění v posteli pokračuje stejným tempem – 2 soulože/denně jako minule a to i v případech, kdy se cítíme mrtví a chceme jít brzo spát (v neděli kolem půl čtvrté, v pondělí ve dvě). Za chvíli odcházím na jednání na Limuzskou a do Prahy se vracím zase v pátek, kdy možná vyrazíme na Lollypop do Radosti. Svět je krásný…

P.S. Páteční Emotion byla skvělá a to i bez toho, aby mě někdo zhulil :)