Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Jak jsem se (ne)vyspal ve spánkové laboratoři

mám zase ten nechutný pocit, že nic nestíhám…

Začnu tím, že vám předhodím něco, čemu se zasmějete – TADY. Pokud se nesmějete, tak nechápu co děláte na mém blogu, protože vás to tu nebude bavit…

Kde začít? Začnu tím, že jsem byť s obavami přikývl na výrobu silvestrovského DVD pro Flédu. Není mi tak zcela jasné kdy konkrétně ho budu dělat, ale něco budu vymyslet a to přestože to mám do konce roku docela nalinkované. Včera pivo s AdaMMem a spol, dneska plavání s Františkem, zítra se otočím do Perpeta, protože jsem to slíbil Klárce (DJane Clara Bailar) v tramvaji, kde jsem ji náhodou potkal a ve čtvrtek je oslava u Šárky. V pátek mě samozřejmě můžete nalézt na mojí oblíbené trase Brno-Praha, kterou jsem s oblíbil pro nedostatek jiných zájmů a činností (trocha sarkasmu snad nezabije ani Maroshe, však on mi to stejně vrátí).

A jak probíhala moje návštěva spánkové laboratoře? Paní mi všechno vysvětlila, byla opravdu milá a ještě milejší, když jsem jí na sebe prásknul, že mě tam neposlala přítelkyně, ale přítel. Pěkně jsme si povídali, zatímco mi lepila elektrody snad všude. Do hlavy, za uši, pod pravou kozu, na ramena, na nohy, mikrofon na krk, flow senzor pod nos. Řekl jsem paní, že usínám zpravidla do pár sekund a to kdekoliv, když mi ukázala postel za 45 tisíc, která je prý velmi pohodlná. Ehm a pak jsem nemohl usnout. Ne deset minut, ne hodinu. Nemohl jsem usnout několik hodin. Údajně jsem na chvíli zabral, jen si nejsem jistý kdy. Jít do spánkové laboratoře a mít problém usnout, je prostě můj styl. Na svoji obranu podotýkám, že tak nehorázně špatnou postel, ze které jsem ráno měl problém vůbec vstát jsem ještě nezažil, ráno mě bolely záda úplně všude…

Jinak jsem v pondělí stihnul koupit první dárky. K objednanému dárku pro Maroshka přibyl dárek pro bratra, otce a Libora, čímž se pro mně přibližující Vánoce staly o něco málo snesitelnějšími. Ne že bych měl představu co bude mít pod stromečkem třeba maminka, ale každopádně snad přestanu mít pocit, že se z toho všeho zblázním. A mimochodem mikina kterou mi vybral bratr má jedinou vadu. Je dámská…


Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Středa, 17. prosince 2008, 13:34

Publikováno v BLOG


Komentáře

Jeden komentář: “Jak jsem se (ne)vyspal ve spánkové laboratoři”

  1. Pepek napsal:

    tak s timdle na sobe bych taky oka nezamhouril :-))))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *