Sick zní daleko odporněji než česká nemoc, což vystihuje myslím vše…

Někdy je dobré se poučit. Když mi dvakrát zkazil tým Omsku tiket, potřetí mě napadlo vsadit si v jeho případě na remízu, protože to tak dvakrát udělal. Kurz 4,2 zněl dobře a Omsk samozřejmě remízoval. Aktuální stav tedy je, že jsem ze Sazky vytáhnul 7900Kč.

V sobotu jsem vykomatil na lince Brno-Praha a spal jsem jako mrtvola. Poté jsme zamířili hned za Pepíkem a Robinem. S Marianem jsme občas na sebe štěkali, ale to pomine až přestanu sledovat zápasy a výsledky na netu. Poté jsme se přesunuli do centra Prahy, nakoupili v sex shopu nějaký ten silikonový gel a jiné drobnosti a zamířili jsme za Barčou, která slavila narozeniny ve vinárně. Bylo tam osazenstvo nejen z mBank, dorazil i Michal Staša. Odjížděli jsme mezi posledními. Měl jsem povoleno se zhroutit do postele, protože jsem vstal v pátek v 7 ráno, pak jsem šel do práce, odpromítal Elektru a spal jen 2 hodiny v autobuse. Jenže jak jsem mohl jít spát, když jsem měl vedle Maroshka? Následovala jedna rychlovka a pak ještě další sex. Poté jsem usnul na 10 hodin.

Nakonec jsme v neděli nešli na oběd k rodičům Mariana, protože moje "tchýně" ulehla s nějakým nachlazením. V souvislosti s rodinným životem si ale na nic nestěžuju, ostatně už příští sobotu pojedeme s Marianem k rodičům, ale tentokrát k mým. Poprvé v životě budu rodičům představovat svého kluka. Ani nemám pocit, že jsem nervózní. Spíš jsme s Marianem řešili, zda se někdo zeptá, kdo je za maminku a kdo za tatínka. ;)

Konečně se nám taky povedlo koupit mi boty. Jsou to nakonec tenisky od Nike a naše nakupování si taky vybralo daň v podobě zakoupení dvou kusů stejné mikiny velikosti S. Líbila se nám oběma, sedí nám oběma a že budeme mít jednu stejnou věc asi vydýchá i můj kocourek. V pondělí večer jsem ale ulehl do postele. K bolesti v krku se přidala i teplota a už jsem byl donucený propotit tričko, pít čaj a polykat (prášky).

V úterý jsem měl jít na odborové jednání, ale ráno bylo jasné, že teplota 38.2°C odpovídá mému reálnému stavu. Aniž bych vylezl z postele, obeslal jsem informacemi o mém stavu odbory i zaměstnavatele. A pak, ani nevím jak se to stalo, jsem usnul. Vzbudil jsem se po dvanácté a teplota zmizela. K večeru se to samozřejmě zase zhoršilo, nicméně pevně doufám, že budu v lepší kondici, abych se mohl dnes transportovat z Prahy do Brna. Večer mi Maroshek udělal moje oblíbené vajíčka a musím konstatovat, že jsem docela dost rozmazlován.

P.S. Gratuluji mamince AdaMMa, že její blog byl vybrán pro uchování v Národní knihovně (rozhodně správná volba)…