nemusí se nám to líbit, ale často si vybíráme jen očima…

Ve čtvrtek jsem to v práci zabalil na čas, stal se tedy dnem, kdy jsem v práci strávil jen osm hodin. Poté následovalo Sunakashi a káva, kde tentokrát net docela dost padal. Doma jsem udělal ještě dvě kopie od projekce, zavolal svému pražskému myšákovi, ubalil malého jointa a vyrazil do klubu. Protože jsem vyjel z domu pozdě, nakonec jsem tam byl oproti plánu o půl hodiny déle, až do půl dvanácté. Spát jsem šel něco po půlnoci a hajal jsem až do osmi do rána.

Páteční ráno jsem začal tím, že jsem se trošku nahříval u topení a nějak jsem trošku zavrávoral a na chvíli naše těla s plynovým topením splynula. Poznamenávám, že ačkoliv jsem teplý, tak topení na nejvyšší stupeň bylo o něco žhavější. Stalo se to před dvěma hodinama, ale stejně to doteď pálí jako čert a na ploše o velikosti kreditní karty se mi docela zapalují lýtka…

Dnes skončím v práci hned jak to bude možné, protože kolem sedmé bych už měl být na Flédě a zapojovat si tam výbavu (počítač). V myšlenkách jsem ale už se svým miláčkem. Sice ještě nemám nic koupeného na Valentýna, ale mám jeden nápad. A dnes jsem při zajišťování si snídaně v Intersparu neodolal nekoupit medvídka Teribear z nadace Terezy Maxové. Nevím zda znáte ten pocit, ale z celé té série medvídků v řadě u pokladny se mi tenhle na první pohled zalíbil. Láska na první pohled. Chtěl jsem logicky zdůvodnit nekoupení a jít dál, ale vysačka s nápisem "Nadace T. Maxové" rozhodla. Mám pro ni slabost, protože má velice dobře zvládnuté reklamní kampaně a myslím, že to co nadace dělá, dělá velice dobře. Tak jako mám mezi mobilními operátory rád Vodafone, tak jako mé sympatie má Apple nebo Google, mé sympatie v charitě patří této nadaci. Není to trochu šílené? I v charitě prostě platí, že dobrý obal prodává.

Přeji krásný pátek všem, večer dojděte zapařit na Flédu, kde bude tranceová nálada na Emotion a mějte se rádi.