nemusíte se vůbec bát, nejde o žádnou exotickou sexuální praktiku, té čokolády je tam jen troška…

V pátek jsem miláčka přivítal na nádraží i s růží. Odjeli jsme rovnou domů a tam jsem dokončil pár detailů před Elektrou. Na něžnosti nebyl čas. Odjeli jsme na Flédu, já si připravil počítač a pomalu se potichu rozloučil s Flédou. Po půl roce jsem zase zašel do backstage, pohledem nahoru jsem zkontroloval unikátní strop složený z roštů na světla, pozůstatek z doby, kdy se na Flédě točili pohádky pro českou TV, prostě jsem se tam potřeboval podívat s pocitem, že bych měl tomu místu aspoň v myšlenkách vyjádřit, že mi bude chybět. Mojí první akcí na Flédě byla právě Elektra. Bylo to 30.09.2005, tedy před 3,5 roky a hráli na ní Tvyks, Ladida a Orbith. Bylo to v měsíc, kdy jsem během 14ti dní měl 4 akce a bylo to prostě náročné, ale odmítnout projekci na Flédě? Ta páteční Elektra byla moje devatenáctá. Možná, že za za pár měsíců si z Prahy odskočím, abych dokončil a zakulatil počet Elekter na Flédě s mojí projekcí na 20. Do té doby se však zatím budu věnovat jen DVD mixům nejen pro komerční účely…

Fly mi nahoře na balkoně popřál vše nej a usmíval se jako sluníčko, párty se povedla a po slabším díle se zase dalo mluvit o naplněné kapacitě. Po Elektře jsem si dal portské víno na zadním baru na sále a šel se domů na tři hodiny vyspat. Miláček mě vzbudil včas na to, abychom mohli vstát a odjet k rodičům do Zbýšova. Po naší druhé návštěvě jsem optimista. Mám k rodičům zase o něco blíž a co je hlavní, myslím že se se mnou srovnávají, s tím jaký jsem. A taky se srovnávají s Maroshem a myslím, že ho mají rádi. Stran rodiny není nic, co bych si přál víc, než aby můj kluk vycházel s rodinou. A řekl bych, že to se daří.

Po návštěvě jsme dojeli zpět do Brna a trošku na sebe vyjeli v obchodě. Jsme oba dva nehorázně impulsivní, takže nás asi čeká italský způsob soužití. Faktem je, že dřív mě tato představa trápila, ale nyní jsem s ní srovnaný. Oba dva chladneme docela rychle a to je sakra důležitý. Vejdeme do dějin jako dvě hysterické rozhádané buzny. Ale co už, stejně ho miluju. A propo k sexu jsme se dostali až v sobotu večer, tady víc jak den poté, co miláček dojel. Koukli jsme na Batman začíná, z toho byl myšák docela zmatený a spoustu věcí z filmu nepobral (pak mi řekl, že to bylo kvůli tomu, že pořád myslel na sex).

V neděli jsme se rozhodli udělat kuře na pomerančích a čokoládě. Recept pochází od Karla Matyse z Facebooku a byli jsme nuceni udělat pár změn. Například nevlastním doma mixér.

Kuře s pomeranči a čokoládou
Jedno velké kuře
2 pomeranče
2 menší a kyselejší jablka
1 velkou cibuli (použili jsme červenou)
1 malý celer nebo půlku velkého
pár čtverečků kvalitní hořké čokolády (použili jsme 85%tní)
sůl

Kuře řádně osolte, dovnitř vložte oloupaný pomeranč, druhý oloupaný pomeranč naklaďte do pekáčku kolem, stejně tak cibuli na čtvrtky, celer na větší kostky a čtvrtky jablek. Pečte. (zde jsme udělali menší upgrade a do šťávy jsme před koncem opečením kápnuli i trochu medu) Před koncem pečení vyndejte všechno ovoce a cibuli a šťávu (celer si ponechte jako přílohu nebo oblohu). Šťávu s ovocem a cibulí a čokoládou rozmixujte a přelejte s ní kuře, dopečte do krustičky (protože jsme neměli mixér, zeleninu a ovoce jsme jen "rozblemcali" šťuchadlem na brambory). Podávejte s opečeným bramborem, případně jinou oblíbenou přílohou (použili jsme rýži vařenou s trochou majoránky, bazalkou a kapkou olivového oleje). Původně tu měla být i fotka, ale abych byl upřímný, ono to nevypadalo moc fotogenicky, takže jsem se rozhodl své čtenáře ušetřit toho pohledu :)

Celer jsme nakonec nepoužili (a upečené kostky skončili v koši), byl trošku moc tvrdý. Taky pozor na čokoládu, umí hodně výrazně zapůsobit. Dali jsme tam asi polovinu tabulky (celá měla 100 gramů) a bylo to až moc. Co víc k tomu napsat? Snad jen… Dobrou chuť, pokud máte odvahu se do tohoto netradičního receptu pustit.

V neděli jsme šli spát ve čtyři ráno v pondělí. Vzbudili jsme se kolem jedenácté a můj přítel mě dokopal k návštěvě lékaře. Pár měsíců mám na vnitřní straně chodidla ekzém, který jsem donedávna držel pod kontrolou bambuckým máslem (k zakoupení v Profimedu). Před týdnem se to nějak zhoršilo, obávám se, že je to výsledek návštěvy bazénu. Kdyby bylo na mě, tak bych to prostě ještě chvíli nějak léčil sám, ale Marosh byl v tomto docela nekompromisní. Na stranu druhou mě k doktorovi doprovodil, takže tím to pro mě nebylo takové utrpení (i když dvě buzny jdoucí na kožní/pohlavní oddělení jistě . Po jednom dnu léčby kortikoidy to navíc vypadá víc než dobře.

Po doktorovi následovala palačinka v Aida cukrárně, víno v KÁVA / VÍNO na Jezuitské 11, kam jsem se stavil po půl roce a musím říct, že si to Monika skvělě zútulňuje. Pak jsme jeli domů, myšákovi se udělalo trošku špatně a dokonce zvládl na chvíli i usnout, aniž by byly zabedněné okna. Co se sexu týká, měli jsme trochu útlum. Jednak v pátek nic, pak jsme byli u rodičů a pak utahaní. Výsledné skóre 4:3 a čestné uznání za krásnou dvojbodovou akci Maroshe učiněnou během tří minut jeho ústy. K večeru už Marosh vypadal opravdu unaveně, kašlal a měl teplotu, takže jsem mu alespoň mohl uvařit čajík. Sice brblal něco o tom, že s ním mám trápení, ale rozhodně to tak neberu. Důležité bylo, že jsme mohli být spolu.

A nakonec tu mám odkaz na jeden super blog. Ideální pro snoby a příznivce emo stylu, najdete tam plno superčlánečků o různých supr lidičkách, no prostě fakt boží…