bývávala milenkou, ale pak se její milenec rozvedl a ona se stala jeho manželkou, spáchala tím ten nejhorší zločin… …sodomie je v ČR zakázaná…

Kdo jsme? Co jsou zač Češi? Proč jsou tak pasivní? Proč tu vládl komunismus? Byla revoluce jen haluzoidní omyl? Proč Češi tolik milují prázdná gesta? Jsou otázky, na které mi nikdo nikdy nedá přesvědčivou odpověď. Tak například na výstavě EXPO hostované tentokrát v Číně bude mít ČR za jeden z hlavních exponátů slzu. Slzu vyrobenou z tuny zlata, které dodá ČNB ve formě zlatých cihel a které se roztaví. Po výstavě bude slza znovu roztavena a vyrobeny z ní opět cihly. Asi je to jen můj problém, ale přiznávám, že to nechápu. Historie výstav Expo sahá až do roku 1851, kdy tato velká mezinárodní výstava průmyslu a kultury měla premiéru v Londýně. Pominu fakt, že kapku zlata má vyrábět Čech jako poleno – Federico Díaz, který sice oficiálně uvádí, že je Čechoargentinec, ale otázkou je, kolik Čechů tohoto umělce zná. Federico vystavuje od roku 1992 a jeho prvním uměleckým počinem byla Nostalgia – reproduktor s nízkofrekvenčním zvukem – použít reproduktor k tvorbě zvuku (!! jak revoluční). Později představil v Miláně například Generatrix 1.1.2, což byl objekt, který byl hodnocen návštěvníky velmi příznivě a je například autorem objektu Surf v atriu Fuel společnosti Vodafone. Technicky vzato lze asi říci, že i když jsem o F.D. dodnes nic neslyšel, onen pán asi opravdu talentovaný je. Nyní má v plánu vyrobit slzu z tuny zlata. Zlepší to ekonomickou situaci státu? Demonstruje tím vyspělost nášeho průmyslu nebo naši kulturu? Poví to návštěvníkům něco o Češích? Možná ano. Milujeme dělat zbytečné věci. Vytvoříme na pomíjivý okamžik něco z vzácného zlata, abych to v další vteřině zničili. Milý světe hleď, Češi vystavují slzu ze zlata. Zpupné? Pyšné? Abstraktní? Nebo jen hloupé? Aby celý počin charakterizoval Čechy, umím si představit celý ten projekt jedině s tímto koncem: Na konci výstavy se zjistí, že slza z tuny zlata je převážně dutá a minimálně polovina z tuny zlata se cestou "někde" ztratila. To by dle mě bylo jediné smysluplné a pravdivé vyjádření povahy české i této umělecké exhibice…

Díky tomu, že v noci klesly teploty opravdu nízko, jsme se mohli v 7:15, kdy vstáváme, těšit na krásných -17°C. Včera jsem tedy poprvé vzal i šálu. Navíc musím poděkovat na tomto místě Ripplovi, který má opravdu krásný způsob jak ji nosit. Přeložíte šálu na dvě poloviny a oba konce najednou protáhnete utvořeným okem. Vypadá to stejně elegantně jako kravata, je to desetkrát rychlejší než obmotávání krku šálou dokola a vůbec se to na krku nehýbá, nikam to nepadá, no prostě značka ideál. Díky Jiříku! Po ranní angličtině jsme se koukli na Anděl a pak domů na oběd. Po něm měl jít Marosh za kamarádem, ale jak to tak někdy bývá, když si zarezervujete svůj čas pro někoho, nakonec se třeba ozve až po několika hodinách (v tom lepším případě). Naučilo mě to pořádně si vybírat komu svůj čas rezervuju. No každopádně to byl příjemný den.

A nyní si dáme duchaplný text o křtinách své dcery z blogu paní Paroubkové, cituji: "Samotný obřad ani náhodou neprobíhal v režii biskupa. Režie se chopili paparazziové. Byly jich desítky. Nejdřív se snažili převzít roli kněze a pobíhali z jedné strany na druhou za oltářem a ubohý biskup se je marně snažil napomínat. Přece jen roztrhané džíny a umolousané svetry a bundy nejsou tím vhodným obřadním oděvem. Ale paparazziové si s tím hlavu nedělali, byli ‚v práci‘. A nějaký dress code je nezajímal, díra sem, flek tam – do kostela dobré…", píše na svém blogu a já teď nevím, zda si dělá legraci nebo v její blonďaté palici přebývá několik lidí. Proč paní Paroubková posílá pozvánky do všech deníků a pak se diví, že na křtiny její dcery došlo tolik novinářů? Kdyby nepřišli, bylo by to zase špatně, protože by to znamenalo, že jejího manžela ignorují. Její pomlouvání novinářů má jediný důvod – aféra s botičkami od Diora někomu nejde spolknout. Cožpak nechápe, že její muž je levicový politik? To není o botičkách od Diora, to je o jeho pravicovém životním stylu a levicovém kázání. Jak může tento muž hájit zájmy těch, kteří nemají občas ani na jídlo? Buďte v klidu paní Paroubková. Inteligence voličů vašeho manžela má jisté hranice. Oni na to co píší zlí novináři, které haníte a sama zvete na vaše akce prostě nedají. Brzy příjde den a vy budete paní premiérová. Jsem o tom přesvědčen. Možná, že za tento článek mi vaše právní zastoupení pošle návrh na stažení článku dřív než za dva roky jako v minulém případě. Ale vyjádření vlastního názoru snad není trestný čin. Ne dokud stát nevede váš manžel…

"Margaritku budu oblékat do pytle od brambor, na nožičky jí dám laptě nebo omotám starý kapesník. Ať dcera našeho předního socialisty trpí," píše Paroubková. Je to znak stupňující se laktační psychózy, projev nulové inteligence nebo jen totální hysterie pramenící z toho, že si vzala muže, který mluvil jako Pan Bůh, ale vše se nevyvíjí dle jeho vůle? Možná případ pro sociálku, protože Margaritka v takové rodině stěží může vyrůst v psychicky zdatné děvče. Ale to už je asi jiný příběh. Antidepresiva by mohla v tomto případě pomoci. Ideálně zapité tvrdým alkoholem. Po těchto výlevech totiž získává psychicky labilní Iveta Bartošová zdatnou soupeřku.