Už vím proč v ČR lidé volí ČSSD a komunisty. Je to stejná analogie jako s tím, kam se lidi přidají na Facebooku. Tak jo, včera jsem se pustil do debílků na FB a rovnou jsem na tomto webu začal zužovat počet mých přátel. Včera jsem tu nezmínil jedno hledisko bezmozkovitého přidávání se do skupin na FB. A to je hledisko bezpečnostní. Pokud třeba sdílíte své fotky jen přátelům nebo informace jako je telefon či osobní údaje, pak je taky zásadně důležité vybírat si přátele, kteří nedají souhlas se sdílením informací (vyžaduje každá aplikace na FB) každé pičovině, kterou jim kdo pošle. Váš email, vaše telefonní číslo nebo třeba fotky kde jste se třeba dost opili (v horším případě i něco víc) to vše mohou vidět i aplikace. A mnoho z nich využívá této možnosti a sbírají informace. Silně doporučuji mrknout se na vaše aktuální nastavení bezpečnosti. Sdílíte své fotky všem, přátelům přátel nebo jen přátelům? Na FB se tomuto tématu velmi dobře věnuje skupina "Odhalujeme podvody na Facebooku!" Tato skupina má prozatím pouze 27 000 fanoušků. Ve srovnání s evidentně (proč evidentně si přečtěte zde) podvodnou skupinou "Přidejte se kvůli pomoci občanům HAITY. Přidejte! 1 ČLEN = 1l ČÍSTÉ VODY" (aktuálně 212 257 fanoušků = přírůstek 20 000 lidí za posledních 24 hodin) je to trapně málo. Ale něco to vypovídá o sociální inteligenci většiny uživatelů Facebooku.

Večer jsme zašli s AdaMMem, Barčou a nakonec i Buchťákem na další tour de pub. Začali jsme Rozjetou žábou, což je neformální hospůdka, kde se člověk cítí fakt dobře. Přes Shakespeara a syny (za barem obsluhuje relativně solidní kopie prince Williama z dob, kdy mu to nesmírně slušelo) jsme se dopracovali do vinárny "Na Šumavě", kde je to relativně malé a na můj vkus moc sterilní, ale hermelín který jsem dostal byl řádně uležený a chutově výborný. Potemnělá atmosféra podniku Bukowski’s Bar a solidní míchané nápoje mi zvedly opět náladu. Poté jsme zamířili do paláce Akropolis, kde jsme večer lehce předčasně ukončili (zvládli jsme 5/7 míst). Musím říct, že jsem se bavil. Ráno jsem se vzbudil v sedm, na mobilu si chvíli brouzdal a pak se mi ještě podařilo usnout. Praktikuju to kvůli tomu, abych nebudil Maroshe, který hůř spí. Samozřejmě, že když jsem v devět vstal, opět jsem jej vzbudil, když jsem zavíral dveře. Jeho rada do života ohledně mého vstávání zní přitom tak jednoduše: "Jenom dělej, jako bys nebyl…"