Rubriky

Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Netradiční středa v gay klubu

No tedy dámy a pánové, to bylo mejdlo. Už si nepamatuju, kdy naposled jsem s Maroshem o víkendu zapařil tak, abych šel spát kolem čtvrté ráno. A už vůbec si nepamatuju, kdy naposled jsme zapařili podobně v týdnu. Po více jak roce ale Marosh splnil svoji vyhrůžku a vzal mě i našeho nového kamaráda Ashe z Austrálie do gay podniku v Praze. Po lehké přípravě v Riegrových sadech jsme se přesunuli do Saigonu a poté do klubu Termix. Marosh nelhal, když mi víc než rok tvrdil, že právě tam ve středu poznám nefalšované gay peklo s nefalšovaně špatným DJem (jeho mixování spočívalo v půlsekundovém crossfadu a na rychlost jednotlivých písní nebral ohled). Jeho škodolibá radost mu čišela z očí, a to nejen díky narvanému klubu, kde bylo jedno, zda zrovna stojíte u baru nebo u WC. Všude jste si díky nedostatku místa připadali jako uprostřed velkého grupáče (jen jej provozovali skoro všichni oblečení). Omrknout darkroom jsem protentokrát odmítl, znechucení by se mělo dávkovat postupně. Na stranu druhou, když zrovna nehrála "Duhová víla" od Hanky Zagorové (to je ale klišé), se tam chvíli dalo i skákat do rytmu.

Zatímco Pepík a Robin odpadli už v Saigonu, Tomáš a Taras odpadli v Termixu. Po jejich odchodu jsme odpadli do pár minut i my a Martin. Objednali jsme si taxíka (já a Marosh) a Ashe jsme nechali v doprovodu Libora s tím, že ať ho aspoň posadí na taxík. Doma jsme si ještě splnili manželské povinnosti (někdy mezi třetí a čtvrtou ráno) a na krásné tři hodiny a něco si šli lehnout. Ráno jsme k našemu překvapení (no ok, nebylo tak velké) našli doma nejen Ashe, ale i Libora. Asi se mu stýskalo po gauči, který má do pátku k užívání Ash. Vypadali na něm oba tak krásně spokojeně…

Na snídani doma jsem po dlouhé době neměl čas, takže jsem to vzal oklikou přes Alberta. Obsluha jako vždy zoufale pomalá, na stranu druhou uznávám, že sedmimístné kódy pečiva asi není snadné se naučit nazpaměť. Díky tomu, že digitální číslice na váze se u mně ráno zastavily na hodnotě 74.9kg, jsem se mohl rozšoupnout a ke snídani jsem si koupil "roastbeef and turkey wrap". Dalšími položkami v košíku bylo kafe a energy drink. Po jejich zkonzumování mám kupodivu dojem, že pocit otupělosti a představy že mě přejel během noci několikrát tank zmizel. Krásný den vám všem!


Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Čtvrtek, 12. srpna 2010, 10:47

Publikováno v BLOG


Komentáře

2 komentáře: “Netradiční středa v gay klubu”

  1. Evžen napsal:

    AIDS na vás, prasata, a ať vám ty vaše péra uhnijou u samý prdele.

  2. Ash napsal:

    oh mywhat do you mean not so great suprise? i distinctly remember you smiling and lifting the sheets only too see two naked bodies :P

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *