Nastal čas pro vážné zamyšlení se nad tím, kam kráčím. Ano, ano, ono je občas nutné zeptat se sám sebe, Quo vadis? A neméně důležité je si i umět odpovědět. Myslím, že jsem právě ve fázi, kdy jsem odpovědi na mé otázky našel, jen je ještě neumím zcela hmatatelně popsat. Jako kdyby ležely pod vrstvou prachu a písku.

Po práci jsem měl v plánu zastavit se doma, trošku vyžehlit a pak hurá na jedno pivo. Před barákem jsem ale zjistil, že moje klíče zůstaly na stole v kanceláři. Obrátil jsem oči v sloup, ale nešlo to jinak. Prostě jsem musel zpátky. Protože mi bylo jasné, že se domů už stavit nestihnu a zbytečně bych čekal ve městě, rozhodl jsem se zajít si na kafe a u toho projet internet. Po koupi kávy jsem zjistil, že můj notebook není v batohu. Na jedno krátké pivko jsem zašel s AdaMMem. Už dlouho se nestalo, abychom se během sedmi dní viděli dvakrát, ale probrali jsme pár věcí a já pak mohl jít domů za rytířem mého srdce. O víkendu si jej neužiju ani zdaleka tolik, kolik bych chtěl, ale to patří k mému aktuálnímu životu. Večer jsme koukli na další seriál, u nějž se rozběhla nová série a tím je Big Bang Theory. Svého oblíbeného Quake střílení jsem zanechal v zájmu důležitějších věcí a dobrou zprávou je taky to, že v baráku začali topit, takže večer už nemrzneme.