Ono se to nezdá, ale už za dva pracovní dny (včetně dneška) si s Maroshem dáchneme. Přes krátkou zastávku v Baden-Badenu a potažmo Štrasburku, kde nás čeká návštěva Europarlamentu, se dostaneme do Paříže. Doufejme, že zvěsti na Idnes lžou a štěnic bude v hotelu málo nebo ideálně žádné.

Celý jeden týden tak strávím ve společnosti Maroshka. Mimo Paříže se těším na nafocení ilustračních fotek s motivem EU, kterých snad pár nafotím a lhal bych, kdybych řekl, že mi nebude práce chybět. Ono toho bude ale před Vánoci dost hlavně v soukromém životě. Vzhledem k tomu, jak dokonale vyluxovaný mám účet, to letos vidím na hodně jednoduché Vánoce. S klidným svědomím tak mohu říct, že se mě předvánoční horečka netýká. Ale upřímně, i kdyby ano, tak co víc bych si měl přát, než to co mám? Už před dvěma lety jsem dostal dárek, který mi vydržel dodnes – mého přítele.

A teď mě omluvte, nastal čas kontroly redakčního systému, odchodu do práce a taky psaní nákupního seznamu. Mimo listového těsta (uvažuju o slaném závinu na cestu), bych měl koupit taky kondomy a tabák. Snídani šampionů…