Vždy jsem se snažil mít komplexnější přehled i zkušenosti, ale možná je klíčem k lepšímu chápání světa nikoliv univerzálnost, ale spíš brutální specializace. Jistě, je fajn, že při vkládání článků na web mám background s focením a věcmi kolem něj (při úpravě fotek z fotobanky se hodí vědět, že existuje něco jako je „zlatý řez“), ale nemám pak někdy zbytečně přehnané nároky?

Nemá si cenu nic namlouvat. Umět se prodat je ten druh umění, který je mi příliš vzdálen. Za svůj dosavadní život jsem si už pár „řemesel“ vyzkoušel. Po přestěhování do Prahy ale beru zhruba o 1/3 menší plat než v Brně a i když jsem to dosud vlastně nijak nepotřeboval řešit, začíná mi docházet, že takto to dál moc dlouho nepůjde. Když chce člověk jít do hypotéky, potřebuje především finanční rezervu a ne řešit, zda si má či nemá koupit Opencard a za co vlastně. Tahle situace je pro mne stále jakési novum. Mimo malé a ne vždy včas vyplacené výplaty najdu ale na své práci i pozitiva. Například když potřebuju, můžu zůstat doma na homeoffice. Dnes tak místo ranní chůze v davu lidí poslepu a s hlavou v Kindle budu ráno a dopoledne pracovat z domu, abych mohl předat do ruky techničák a klíče od auta někomu, kdo jej opraví. Seznam věcí, které jsem někomu slíbil se rozšířil. Včera jsem do noci pracoval na zlepšení jednoho miniwebu, stále bych měl vybrat, naskenovat nebo přefotit fotky, ze kterých budu dělat DVD projekci na svatbu, slíbil jsem dodat jisté podklady a nějaký čas bych měl věnovat i rozjezdu bočního byznysu v tom, v čem jsem alespoň lehce nadprůměrný (zase ty fotky)…

Nejsem blázen ani workholik. Mám rád lenošení, relaxování nebo trávení času nesmyslným způsobem jako je třeba hraní her. Okolnosti mne ale nutí se workoholikem stát. Vynucený workoholismus je jako nenucená prostituce. A nakonec si vlastně řeknete „Nu což?“. Nějak bylo, nějak bude. Jenže tahle mantra může po čase omrzet…

A nakonec pár linků jako vždy. Pokud patříte mezi ty, kteří mají Kindle a v práci wifi (tam používám Firefox) nebo ty, kteří nepoužívají doma Internet Explorer (který doma využívám já), mohli byste využít možnosti, zaslat si libovolnou stránku z internetu do svojí Kindle čtečky. Pokud zkrátka narazíte na něco zajímavého na webu a víte, že na to nebudete mít čas, vyzkoušejte službu SENDtoREADER. A pokud nemáte Kindle, ale hledáte úsměvný text ze života, přečtěte si zážitky jednoho z účastníků pořadu Prostřeno – pan kostelník Ivan má smysl pro humor. A praktiky produkční na televizi Prima? Jsou běžné a do nablýskaného pozlátka médií jen přidávají trošku prachu a škrábanců o kterýc se stejně v médiích nemluví.

A teď mne omluvte. Jdu hledat nové informace na náš web, vařit čaj na večer pro miláčka, kterému se jeho spaní zhoršilo ještě víc (není normální jít spát v deset s práškem na spaní a vzbudit se v jednu) a když zbude čas, tak možná pracovat ještě na něčem novém, o čem prozatím nebudu mluvit.