Ani ne. Dnes je přitom vlastně tradiční svátek pálení čarodějnic. Jako dítě jsem ten den miloval o poznání víc, než prvomájové průvody. Dnešek ale ohýnkem slavit nebudeme. To, že se zítra s přítelem oblíbáme pod nějakým rozkvetlým stromem ale garantuji!

Hurá víkend, chtělo by se mi křičet, ale popravdě se cítím jak zbitý pes a vyhlídka pro dnešní den mi nepřipadne příliš lákavá. Včera jsme si dojeli pro opravené auto, navečeřeli se v McDonalds a večer mrkli na Glee. Maroshek šel spát jako obvykle kolem půl jedenácté a já si to protáhnul do tři čtvrtě na dvě, protože jsem duševně pracoval na jednom herním projektu, který máme naplánovaný s exkolegou z Brna.

Ráno jsem vstal kolem půl deváté, mrkli jsme na sebe s Maroshkem a zařídili jsme se podle hesla, které tak zpropagoval John Lennon „Make love, not war“. Pak jsem zašel miláčkovi pro sobotní noviny a při té příležitosti si dal cigaretku a vynesl papír a sklo. Dnes máme v plánu hlavně úklid, což je oser, ale samo se to neudělá. A navíc mne čeká příprava oběda (chřest, špenát a brambory). Večer se pak máme vidět s Maroshovou kamoškou Zuzanou. Původně zamýšlené SaSaZu jsme museli zamítnout, protože když Maroshek vypláznul přes šest tisíc za opravu auta a má zesílené výdaje v souvislosti s faktem, že zase čekám na výplatu (snad dorazí po víkendu) penězi teď nehýříme. O to víc to člověka motivuje nespoléhat se jen na hlavní pracovní poměr, ale zkoušet si najít i jiné finanční kanály. I to je důvod, proč se po nocích měním z webeditora na webdesignera, scénaristu počítačové hry a do toho se pokouším ve spolupráci s přítelem a kamarádem z Brna rozjet výrobu obrazů do bytu. Doba je zkrátka nejistá a budoucnost na tom nebude o moc lépe.

V souvislosti s přesunem naší firemní kanceláře z Francouzké na Barrandov příjdu o výbornou kávu v Prague Friends Coffee, ale na celé akci se najdou i pozitiva. Z pomalého počítače, který se zadýchává při zobrazení velké fotky se přesouvám na notebook s procesorem Intel Core i5, což bude zřejmě mít vliv na rychlost odezvy počítače. Konečně se mi taky zadaří mít 2 monitory (LCD+monitor) a svou jedinou sedmnáctku vyměním za devatenáctku + 15,6″ displej notebooku. A bod třetí, konečně přestanu 5x denně zápasit s opěrkou židle. Délka cestování z/do práce se mi zřejmě příliš nezmění, jen ta lokalita bude dál od centra. Zatím ale ty změny lze vnímat pozitivně. Uvidíme v pondělí…