kdo, co BLOG, o blogu, s blogem, voláme Blogu!, a taky úterní den…

Občas tak přemýšlím… Teď se asi 50% čtenářů začalo smát, 20% nevěřícně kroutí hlavou a zbytek mě nezná. Ale vraťme se zpět k tématu. Občas přemýšlím, zda celé to blogování není jen koloběh mimo prostor a čas. Zda to není něco zbytečného. Zvlášť když se ohlédnu zpět a vidím blogery, kteří blogují jen o blogování. Blogujeme jen proto aby měl někdo jiný co blognout? Aby měl o čem se zmínit? Asi ne. Ale teorie perpetum mobile by se mi líbila. Bylo by zajímavé sledovat, kdyby se přestaly dít zajímavé věci, zda by si někteří blogeři toho vůbec všimli, či zda by umřeli záhy. Skoro mám někdy pocit, že blog jsem a v blog se jednou obrátím. ;)

Vím, že mám malý skluz v historii ze svého života, ale to je tím, že si tento týden nejsem jistý, zda zvládnu napsat příspěvěk ráno a tak tu není včerejšek, ale předvčerejšek (a já využívám služeb robota – automatického vkládání). Úterý byl první den, který jsem šel do práce. A byl celkem dosti nabitý. Objednávka fotek, výběr v bance, zaplacení pokuty, vybrání fotek, stihl jsem u toho vzít i Fortunu pro známého, koupil jsem dárek pro kamaráda na jehož narozeniny jsem v sobotu zapoměl (loni jsem zapoměl na narozeniny tatínka) a pak mi kávičkový přítel vzal baterii z auta na nabití, pak jsem vypálil 2 cd s fotkama které jsem stihnul i předat a domů jsem se dostal už kolem desáté, načež jsem konečně nastříhal úvodních 15 minut animací (první verze, takže to stejně budu ještě 3x předělávat) na technopárty Cosmix.