vlastně to sem vůbec NEPATŘÍ :)

Aneb co si myslím o akci kde VJuju?

Moje „poprvé“ s akcí COSMIX jsem si odbyl na pátém pokračování akce.
Volal mi spolužák, že to spolupořádá další spolužák. Zjistil jsem, že i na
vesnice se dostalo techno. Bral jsem to jako takovou místní akci a tucárničku.
Světelný park byl omezený, bedny trošku ochraptělé ze systemáckých akcí, ale
bavil jsem se. Vlastně jsem nevynechal od té chvíle jediný. Další totiž byl ve
znamení dvou Djek – Laury Level a Miss Renny. Obě hrály líbivě, to si pamatuju
dobře. Víc se mi líbilo vystoupení Miss Renny a dá se říct, že z toho
vznikla láska na první poslech, protože se snažím nevynechat možnost slyšet její
ruce dodnes. Tehdy vznikl nápad Cosmixy trochu vizuálně oživit videoanimací a
tak jsem se nadšenecky vrhnul do mnou povrchně zkoumaného Vjingu. A taky jsem
zjistil, že i další můj spolužák se vrhnul na dráhu Djingu – Iczek. Myslím že
poslední Cosmix v Pasohlávkách byl ten, kde byl špatný projektor a musel
jsem to celé odpískat. Stane se. Pak se série Cosmixu přesunula do nedalekých
Vranovic. Do místa, kde dodnes bloudím, ačkoliv tam jedu pokaždé autem. F club
má výborné umístnění hned vedle vlaku, takže doprava směrem Brno a Břeclav je
bezproblémová. Bohužel jsou věci které člověk neovlivní a táhnou se třebas i na
vesnici. Pár nalezených injekčních stříkaček mě utvrdilo v tom, že se
rozdíly mezi akcí ve městě a na vesnici neliší. Na další akci jsem potkal
Hala9000, kterého jsem znal ještě jako obsluhu v RockHellu. Byla to akce
poprvé se dvěma stagemi a myslím, že zrovna to bylo to pokračování, pro které se
mi podařilo vyrobit videokazetu s mixem, aby byla i druhá stage živější
(bylo to náročné, nemám ani video, ani TV). Taky jsem poznal, co je to opravdu
horká noc. To je taková noc, při které se na zdech sráží dech mísící se
s potem :). Na dalším Cosmixu dominovali Slováci a DJ Plus. Můj skromný
názor je, že zhruba v tomto pokračování Cosmix začal trochu stagnovat po
stránce zlepšování technické vybavenosti. Prostě se přestalo se vyvíjet
technické zázemí párty (zlepšila se světla, projekce jsou samozřejmostí a zvuk
je na lepší úrovni než v začátcích) a začalo se více pracovat na barech.
V dalším pokračování to bylo hudebně trošku tvrdší, díky rakouským DJ’s.
Dvanáctý Cosmix byl prozatím můj nejděsivější. Během zapojování projekce jsem
přestal myslet hlavou a tahali jsme štávu pro gramce a mixy přes moji prodlužku
ze které se ještě živilo PC a projektor. Výsledkem toho byl fakt, že
v průběhu setu Niky 77 se rozhostilo trapné ticho. Zvuk byl spraven ihned,
ale v prodlužovačce mi shořela pojistka, takže projekce byla ukončena o
poznání dřív. Posledním třináctým pokračováním si organizátoři splnili svůj
závazek dostat na akci DJ-e Tokyho. Netroufám si odhadovat kam akce časem
dospěje, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se chystala na odpočinek. Cosmix
se po celou tu dobu co jsem ho mohl sledovat – což je víc jak rok a půl, stále
stává lepším a proto jsem spokojený.