takto mile lze naznačit, že jsem málem vypustil obsah svých střev do textilie…

Zkusil jsem si zahrát Dooma 3, ale obávám se, že jsem narazil na nejděsivější hru co jdem kdy hrál. Možná bude lepší si zvolit pro hraní jinou denní dobu než pozdní večer, možná si rozsvítím víc než jen malou lampu a možná není úplně dobré hrát tu hru když jsem jen sám doma. A to je docela problém, protože já jsem VŽDY sám doma. Docela by mě zajímalo, na kolik mi stoupnul tep při hraní téhle hry. Nemám nic proti zombíkům, ale tohle je fakt nechutný, během 15ti minut co jsem to hrál, jsem zažil víc lekaček jak v kině za celý život (a to do toho počítám i Vetřelce 1). Kam příjdu, tam zhasne světlo a ještě jsem se nenaučil ten grif s baterkou, abych mohl mít zbraň i baterii zaráz, ale prý to jde. Taky jsem na pochybách, zda tu hru vůbec ještě někdy pustím.

Po práci jsem zašel do obchodu, koupil si gel na vlasy, tvarovací gel na vlasy, náhradní ostří pro Gillette Venus, nový zubní kartáček (jo ten oranžovej se stěrkou), nějaký ten papír a tři balíčky kondomů. Ne že bych chystal doma swingers párty, ale pomalu se chystám na maškarní. Pokud tomu nerozumíte, tak je to v pořádku. Jane mě ukecala do Hobita na fotbálek a tak jsem teprve před sedmou dorazil domů a dal se do úprav fotek. Stihl jsem 4 důležité adresáře a v brzké době proberu další 4, abych mohl zazálohovat fotky. Vcelku běžný den…

V jedenáct večer jsem pak ještě prohodil dveře od pokoje s dveřmi od kuchyně. Kdysi dávno jsme je prohodili s dávným ex poprvé, protože dveře od kuchyně jsou skleněné a od pokoje jsou škaredé a plné. Na druhou stranu, ani jedny pak nešly zavírat a to je teď v zimě docela důležitá vlastnost dveří kvůli úniku tepla. Což mě přivádí k tomu, že těm dveřím bych se měl věnovat, abych je nějak zkulturnil… Jak říkám, běžný den…