aneb čím mě štve jinak nejlepší časopis o fotografii a fotografování – Photolife + bonus fotka koniklece…

Vyrazil jsem dnes fotit. Jako každý víkend. Pár fotek se skoro i povedlo, přidal jsem je do té svojí prodávací galerie (která je zatím jen jako polofunkční, nemám ani stanovené ceny) a leží ZDE. Ale o tom tu teď mluvit nechci. Snad jen jedna fotka pro ty, co si myslí, že fotím jen jeřáby, komíny, rozbořené domy, psycho a depresivní fotky (to že je fotím 95% času neznamená že nezvládnu i kytku :-D)…

Koupil jsem si včera další výtisk časopisu Photolife (č.40). Dle mého nejlepšího časopisu, který se v ČR o fotografii prodává. Bohužel mi na něm pár věcí vadí. Jednak je neustále autorům digitálních fotoaparátů vytýkáno, že kvalita fotografií je dost hrozná. Ano, dá se s tím souhlasit, pak ale nechápu rozplývání se nad černobílým snímkem, který je plný zrna a kdyby nemělo by být vidět, mohl by snímek mít maximálně velikost poštovní známky. A další fotka co prošla až ke zvěřejnění a zvedla mě ze židle, byla fotka poníka, jehož hnědá barva měla spíš nádech tmavě zelené… Dále nemám nic proti grafice a její snoubení s fotografií, ale některé vítězné fotky jsou DOSLOVA trapné a stydím se za porotu. Jediná zdařilá montáž je z oceňených ta na druhém místě. V celé kategorii jsou daleko lepší fotky než ty na prvním a druhém místě. Například barevné deštníky na černobílém Karlově mostě, to je opravdu zdařilá fotka. Většina tvorby jsou ale 2-3 filtry ve photoshopu. Korunuje to autor Jan Varga. Tak omšele klišovitý efekt se dnes už nepoužívá ani v reklamkách třetí cenové – roh se odlepuje „ala photoshop“ huh… tleskám, sedám na zadek a jsem úúúúplně mimo…. Škoda, pár věcí v té kategorii je celkem pěkných, ale tyhle výblitky to poměrně drsným způsobem zabíjí :(.