další potencionální názvy tohoto spotu jsou: "zkurvený víkend" nebo "měl jsem chuť ho zabít", případně "černé ovce" nebo "chtěl jsem jindy a jinak"…

Potenciální černé ovečky jsou dvě. Jednak já a potom strýc Jindra. Ale pěkně po pořadě. Na oslavě jsem se samozřejmě fakt "bavil", v jednu chvíli jsem měl chuť strýcovi natáhnout, protože netančím a jeho opilecké žvásty ať jdu tancovat, mně nenechávali klidným. Jediné štěstí, že ho na oslavě uklidili pár desítek minut před koncem. Ke konzultaci nedošlo, i když kdybych byl u stolu ve chvíli, kdy mluvil o "přiblblém brňákovi", asi bych mu jednu opravdu natáhnul. Druhý den jsem se chytil s matkou, protože zase sežrala všechnu moudrost světa a cpala mi ji do hlavy. Nakonec to skončilo tak, že jsem řekl, že si na Vánoce vezmu směnu a ať mně nečeká. Abych tomu dal opravdovou třešničku, tak jsem jí cestou do Brna napsal SMS, že protože mně srovnávala se strýcem Jindrou (za pár let padesát, 2x denně musí být opravdu namol, že se zvládá sotva hýbat a celou tu taškařici pomáhá dotovat jeho maminka – oslavenkyně babička) , tak jí napíšu jedno tajemství. Že jsem teplej a pak, že je mám rád, ale tajit to 7 let bylo víc než dost. Takže je to venku. Překonal jsem poslední schod comingoutu. Bylo to jindy a jinak, ale čekat na vhodnou chvíli by taky mohlo trvat věky. Trvalo mi to docela dlouho a šel jsem na to od konce. Nejdřív to věděli známí, pak přátelé, potom kolegové a nakonec rodina. Jak to naši berou nevím, můžu se jen domýšlet, že máma pláče a rodiče si to vyčítají. Ona ta situace na vesnicích (a stačí 30 km od Brna) je trochu jiná než v Brně nebo Praze. Občas mám pocit, že je to takový nedobrovolný stroj času. Kdybych si měl vsadit na to, zda jsem tím comingoutem něco vyhrál, tak možná to, že budu vyděděný. Ale nemám pocit, že by mi to mělo trhat žíly. Naopak se mi ulevilo a vím moc dobře, že jsem to měl udělat už dávno. Vyrostl jsem na televizním vysílání. Občas možná neprojevuju city a často jsem hysterický. Chápu, je to se mnou těžké…

Soptík neodpovídá na SMS, nebere telefony už třetí den a já nevím, zda se něco děje (na ICQ chodí) nebo co. Nepomáhá mi tato situace v mém osobním životě. Nevím co si mám myslet. Nevím zda mu nestojím ani za blbý slovo na ICQ, v SMS nebo hovor. Netuším a jen vím, žeje to podruhé. A já nevím, zda tohle budu do budoucna zvládat. Miluju ho, ale nejsem masochisticky založený. Nevím co ani proč se to děje. Jediné co mám chuť udělat, je se opít nebo nějak zrušit. Mám chuť vypnout mobily, což asi taky udělám. I když na tom firemním musím držet pohotovost. Asi mně čekají skvostné Vánoce. Ns druhou stranu dárek pro Soptíka už má u sebe. A letos asi nemalou částku ušetřím. Úplně to vidím. Bude Štědrý večer, venku bude klid. Bílý sníh bude osamělým kolemjdoucím křupat pod nohama a já budu sjíždět stránky na internetu. Pak si pustím Tichou dohodu a napustím si horkou vanu, budu polykat nějaký prášky, zapíjet je absinthem a do toho zkusím vykrvácet do vany, protože "oni" budou mít moc těžký příjmout to, že jsem "jinej". Kdepak, to zní jak z hodně laciného seriálu. Měl bych si sehnat nějakou zajímavou hru na počítač, abych se neunudil o Vánocích k smrti. Vždycky jsem tvrdil, že Vánoce nemám rád. A nemyslím, že by ty letošní měly něco změnit.

Pro gay komunitu malé sdělení: Server pro gaye "Colourplanet" rozjel svoji činnost. Zatím to vypadá na takový malý portál pro buzničky – life-style, komunitní věci, reklamy na seznamky a tak dále. Například po rozkliknutí na "life-style" se člověk dostane do místa, kde jsou úplně božíííí článečičečky o spodním prádýlku. Pak se máte šanci dozvědět, že gayové kupují Subaru, můžete se zamyslet nad tím, že cvičíte a stále nehubnete a táááák. Mno jo, jsem buzna co nemá moc ráda buzny. Skvělý…

Mimochodem, už jsem o tom slyšel před pár dny, nicméně gratuluju k získání solidní pracovní pozice Martině. Držím palce!