na to abych si hrál na svatého jsem už moc starý…

Nestíhám. Původně jsem měl za to, že budu mít víc času, ale to bych nesměl brát přesčasové směny, protože přesčas = peníze navíc. Když k tomu připočtu fakt, že se ozval zapomenutý Božský a splatí svůj dluh (zbývá tedy už jen jediný dlužník – Turbo), tak to by mohlo znamenat, že na nový foťák bych mohl mít už v lednu skoro půlku peněz. Zatím jsem rozhodnutý zakoupit Nikon D80, protože mi po zkušenostech sedne líp jak Canon. Tedy možná EOS 20D by mi sedl, ale to už je přece jen výběhový typ. Bohužel musím říct, že mám zpoždění i s DVD pro Perpetuum, takže nebylo hotové včera. Budu na něm dělat dnes po práci, ale dřív jak zítra hotové nebude.

Jinak jsem si včera dal schůzku s jedním klukem. Ne že bych se cítil na to začít nový vztah, ale v kládě mi hučelo dost, takže to bylo příjemně strávené odpoledne u něj. Možná jsme trochu přivedli do rozpaků předčasně vrátivšího se spolubydlícího, ale moje tušení, že bychom neměli jít ke mně se vyplnilo – taška zmizela a klíče od bytu jsem našel ve schránce. Žádný lístek, žádná SMS, prostě mi Soptík zmizel ze života. Bude mi chybět, potvůrka. Na sklenku vína bych měl zajít s dalšíma dvěma klukama (opravdu jen na tu sklenku), ale musím si někde najít čas v kalendáři. Život svobodného mládence má i svá pozitiva, že. Jen aby to nebylo jen takové sebeklamné utěšování.