Nějak to kolem mě zase lítá. Ten čas je tak relativní věc. Ve čtvrtek jsem uvítal zpět Libora z Brightonu, který má v plánu se zase během pár týdnů do Anglie vrátit, ale aktuálně si užívá Prahu. Nějak nám v té Anglii zkrásněl a má skvělý účes. Odpoledne po práci jsme předali fotky ze svatby Svatce (nevěstina maminka) a pak jsme si šli sednout pod kaštany s lidmi z Expres rádia. Decentní rozlučku před svým posledním vysíláním (dnes ráno) udělala Veronika aka Koko a tak jsme mohli poznat, že i naživo je stejně vtipná, milá a příjemná. Její hlas z Expresu nezmizí úplně, ale ty rána s ní mi budou chybět. I ostatní lidi z rádia byli vtipní a pohodoví, takže jsme prožili nádherný odpoledne s krásným výhledem na Prahu. Vzal jsem si samozřejmě sebou i foťák, bohužel jedna moj paměťovka zůstala doma v PC a druhá v monitoru v práci. A foťák bez paměťové karty je nám k čemu milé děti? A modří už vědí, ano k hovnu je správná odpověď!

Tento víkend nebudeme trávit tak moc v Praze. V sobotu nás čeká svatba na Šumavě (moc se na celou brněnskou crew těším a to nejen na oslavence Hanku a Martina – kterému nikdo neříká jinak než Rosťo, ale i na Šárku, Marušku a všechny ostatní). Sice jsme se ubytovali asi 8 km od chalupy, ale složil jsem slib, že v nejhorším nebudu pít :). Cestou zpět se možná zastavíme v Hudlicích a možná u Jirky na chalupě, takže domů dorazíme samozřejmě strhaní a zbití. Práce aktuálně je dost, na poslední den smlouvy jsem si vzal dovolenou a domluvil pohovor, takže uvidíme co přinese budoucnost. Každopádně žaludeční vředy si kvůli tomu dělat již nehodlám.