Ranní ptáče dál doskáče a ve čtyřiceti zhebne. Tak nějak zní vtípek o těch, kteří chodí spát se slepicemi a s nimi i vstávají. Ne že bych dnes vstal v pět, ale tady v Praze je vstávání kolem sedmé znakem správného dělníka. Tedy pražského dělníka, který se pravděpodobně během svojí pracovní doby umaže maximálně od svačiny nebo tužky. Kdo uhodl, že tímto jen provokuju mimopražské, si může připsat bod. Po snídani jsem si ošetřil po týdnu boty krémem, ale předtím jsem je musel trochu opláchnout. Pak jsem vytisknul otázky do ankety pro módní sekci Rave.cz a kolem jedenácté budu na Střeleckém ostrově fotit výrobky, módu a lidi do ankety. Práce zadarmo zkrátka není nikdy dost!

Což mi připomíná mého budoucího zaměstnavatele. Podle prvního zjištění nedostanu první tři měsíce dovolenou, což ovšem defakto vylučuje letní dovolenou jakoukoliv. A to se Maroshkovi nelíbí. Ani já z toho nehýkám blahem. A asi budu muset toto téma nahodit znovu, protože jsem se víc jak týden zaučoval zadarmo a dal tím najevo svému zaměstnavateli, že o tu práci stojím. Podle mých výsledků si myslím, že ji zvládnu. Přeplacený na místě redaktora zrovna nebudu, ale co se dá dělat, jsem v tomto oboru nováček (alespoň papírově, samozřejmě že jsem napsal již desítky článků nejrůznějšího zaměření). Takže trochu vstřícnosti by asi neškodilo. Možná si to začnu trénovat před zrcadlem. Nepatřím zrovna k průbojným a asertivním lidem.

Po dlouhé době jsem včera opět sáhnul na videa a tak z toho nejlepšího co na demoscéně vyšlo už mám připravené rozstříhané samply. Stačí jen začít míchat. Brněnské Perpetuum by se tak mohlo brzo dočkat nových videí a já si vyzkouším, zda jsem už nezapoměl, jak mám nastavený MIDI kontroler…

P.S. Mimo fotoknihy (hlasuj ZDE) mám nyní příspěvěk i v druhé soutěži Fotolabu (hlasuj ZDE).