V neděli jsem ráno umyl ledničku a mrazák, zatímco Marosh vypral a poté jsme vyrazili na minivýlet. Cílem byla Kutná Hora, ale od benzínky jsme se ještě kvůli mně vraceli. Od té doby co používám kartu z foťáku jako flashku se nám to stává nějak často. Karta prostě patří do foťáku…

Cestu tam obstaral Marosh a zaseklý jsme se jen zvolna posunovali po lanovém mostě. Cestu zpět jsem řídil já a místo po dálnicích jsme projížděli podivné vesničky a tak jsme se taky nepohybovali moc často rychleji než 50 km/h. To už ale trochu předbíhám. Naše první zastávka z parkoviště vedla do hotelu a restaurace Opat. A to byla moc dobrá volba pro dva požitkáře. I když brabce fakt nemusím, zdejší verze měla naprosto famózní sosík, který bych se klidně rád naučil vařit. Polévka měla domácí nudle a dezert taky potěšil. Napapaní jsme tedy vyrazili ke chrámu Sv. Barbory. Je to opravdu nádherné místo, srovnatelné se světovými památkami. Doma jsem bohužel nechal svůj širší objektiv, takže se mi tam ten chrám celý prostě nevešel. Ano, klidně se mi smějte, já si už svoje vyslechl :). Prošli jsme městem a zkusili se stavit na kafe na Kozím plácku, ale bylo plno. Přesto jsme našli cestou k autu jednu totálně ukrytou kavárnu, která nabízí to co slovo „kavárna“ evokuje. Místo, kde umí vařit kávu, místo kde mají různé jednodruhové kávy, kde vám kávu uvaří více způsoby a kde vám uvaří třeba mlíko s medem nebo kakao. Byli jsme v ní jen my dva a pán, který se s námi mile bavil o vaření kávy i čajů.

Příjemný den to byl. Bohužel jsem narazil na Facebooku zřejmě na nějaký limit v ukládání fotek. V neděli mi to sežralo ze 40ti jen deset. Včera se FB pochlapil a vzal i zbytek. Možná proto, že jsem taky předevčírem smazal nějaké album…

Jinak to byl včera těžký den. Ale snad se všechno zvládlo a večer udělal Marosh parádní pečené brambory s žampiony a okurkovým salátem. Výborně jsem si pochutnal. Večer trochu Quaka a Lundluma tak jsme nakonec ani nevyrazili do Roxy. Ale co se dá dělat, vyvenčíme se dnes na veřejném čtení knížky Jana Folného.