Znáte to sami… Moc dlouho vás nezdržíme. Tentokrát mluvili pravdu. Ale narazili na nás…

Včera jsem tu zapomněl zmínit jednu historu ze středu Brna. Když jsem nejprve slečnám na České odmítli vyplnit pro nedostatek času dotazník pro rádio Sedm (nikdy jsem o něm neslyšel), nečekali jsme, že za rohem narazíme na další výzkumníky. Průzkum se týkal Boha, života věčného, nebe a podobně. Jako zarytí ateisti jsme na drtivou většinu otázek odpověděli ne. Dotaz typu „Chtěli byste si užívat život věčný v nebi?“ jsem vtipně zazdil odpovědí, že pokud je v nebi povolený anální gay sex, tak možná, ale jinak ne. Nepředpokládám, že nábožensky založení chlapci potkali během dne větší zlo (shame on me)…

Poté jsme se otočili v sírných lázních na Mušově, což bylo v kombinaci se saunou báječné zrelaxování. Pravda, večer na oslavě jsme s Maroshkem měli drobné neshody, ale nakonec jsme se ještě otočili na panáka v nějaké podivném heterodisko klubu na Staré osadě. Po snídani (naši hostitelé byli příkladní) jsme vyrazili za jedním místním klukem, se kterým jsem si před lety psal. Měl zhruba dvě hodiny času, než se vrátí jeho stíhačka a tak jsme po krátké procházce (byla docela zima), zalezli do nejbližší kavárny. Pak jsme se vrátili ke klukům a s jedním z nich jsem se stihl pohádat. Nemá cenu tu rozepisovat drobnosti nebo popis všeho. V jednu chvíli (půlku večera) jsem se prostě choval jako debil já, pan XY měl svou chvilku později. Marosh tvrdí, že jsme oba dva stejní egoisti, stejní kohouti. Možná má pravdu…

Domů jsme dojeli za tmy a dnes jsem si do práce musel ubalit cigaretu, protože na účtu mám poslední stovku. Dnes by se snad měl se skoro týdenním zpožděním zaplnit…