Zdrojový kód tohoto vesmíru

Tak tu máme zase víkend. Čím je člověk starší, tím rychleji ten čas utíká. Ale nakonec jsem si přece jen na to kafe, které jsem si plánoval během nepřítomnosti miláčka, zašel. Pravda, vyšel mi na ně čas jen díky tomu, že v Istnabulu byl šrumec a letadlo s mým pokladem mělo dvě hodiny zpoždění, tak jsem si na půlhodinky sedl do DBK s Orca Latté a wifi připojením. Večer se mi Marosh vrátil z Istanbulu a už se mi po něm docela stýskalo. Pravda, v jeho nepřítomnosti jsem chodil spát mezi půlnocí a jednou hodinou, ale jsem na sebe pyšný, že jsem nepodpálil nebo nevytopil byt. Ve čtvrtek se nám (konkrétně teda Vojtíškovi) povedlo koupit lístky na červencový koncert Take That v Mnichově, takže je na co se těšit v létě. Příští středu nás čeká Gay movie Párty ve Slováči, jinak to bude náročný týden, protože v práci mě čeká přesun do jiné kanceláře a po práci budu obrážet s foťákem Mezipatra.

Dnes je na pořadu dne trocha relaxu, Marosh se samozřejmě taky cítí vyšťavený. Přesto se dokopal k tomu připravit králíka, takže si dáme dnes jistě výborný oběd. Pokud se mi podaří nerozvařit brambory, zatímco si píšu blog. A největší problém který řeším? Za poslední dva týdny jsem nabral asi 3 kila, takže přemýšlím o tom, že až příště půjdu do lékárny, přikoupím si i nějaké projímadlo, abych v sobě nedržel jídlo zbytečně dlouho (specifický druh humoru, nevolejte prosím psychiatrii). Mám pocit, že nová práce je tak trochu zátěží na můj žaludek. Je to obrovský rozdíl oproti té minulé, kde se mi podařilo během dvou měsíců mít teplé jídlo jen jednou a po zbytek času jsem se stravoval bagetama a kávou.

A co život, vesmír a vůbec? Myslím, že jsem dospěl do stádia, kdy si už umím natvrdo, tváří tvář sobě v zrcadle říct nahlas, že nikdy za celý svůj život nepochopím tento vesmír. Nikdy nenajdu řád, kterým se celá ta show řídí. Nikdy neuvidím kód, jen můžu koukat na miliardy proměnných, které se člověku mění před očima. Už nebudu křičet že Matrix není, protože… …protože možná je. Myslím, že k tomuto bodu – pochopit, že svět bude fungovat i bez vás a že tajemství jeho fungování nikdy, NIKDY neodhalíte by měl každý z nás. Třeba se mi do konce života alespoň podaří mu lépe porozumět.

P.S. Brambory se mi trochu rozvařily.

Celý článek Sobota, 6. listopadu 2010, 13:00, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Na nože a defragmentace

Tak první den bez miláčka proběhl v pohodě. Večer jsem strávil u počítače, namíchal jsem nějaká nová videa, zahrál si pár levelů Quake a potom jsem kouknul Na nože. Nevím, zda Ivetě mám věřit to, že ty rybu zkazila jen proto že měla imunitu a ne proto, aby šel Jarda. Vzhledem k tomu kolikrát se u toho smála, tipuju druhou možnost. Což znamená dvě věci. Jednak si ta holka jde tvrdě za svým a jednak je pěkně vyčůraná a není zdaleka tak skvělá a příjemná, jak jsem si doposud myslel. Na tom, aby tým s Jardou ve kterém byla s imunitní zástěrou byl nejhorší pracovala tvrdě. Ráno zaspala, zk*rvila jídlo na maximum a ještě se u toho zvládla usmívat. Tohle taktizování se mi zas tak moc nelíbilo. Na stranu druhou, ne že by si Jarda nezasloužil za ty kecy vůči amatérům a Ivetě trošku probrat. Nakonec šel namistrovaný David pryč. Ještě zbývá Robert, ale před ním asi půjde Lukáš.

Jinak moje láska dorazila v pořádku do Istanbulu. Turecko spadá mimochodem do roamingové zóny 2 (Vodafone), což znamená 50Kč za hovor a 10 za SMS. Miláčkovi tam netěsní okno a táhne na něj, takže spal zhruba jen 4 hodiny. Dnes ho čeká maraton přednášek.

Já se cítím použitě, po zde večer jsem si totiž ještě pustil Terminátora 1, kterého jsem dlouho neviděl. Překvapilo mě po letech, jak špatnou hudbu ten film má. Spát jsem šel až kolem 1 hodiny, ale spalo se mi i při zapnutém počítači Maroshe dobře (probíhala na něm defragmentace a když jsem šel spát, byl na 5% procentech, ráno na 9% – ony 3% volného místa jsou k defragmentaci výrazně míň než málo). Maroshův počítač teď asi pojede několik dní dnem i nocí a možná stejně nedokáže do návratu svého páníčka zahlásit „Defragmentace hotova“.

P.S: Nedá mi to neuveřejnit jede komentář ke státním maturitám z Facebooku: „Že u pokusných maturit propadla jedna třetina studentů, mě ani tak netrápí. Některé otázky se týkaly učiva, které ještě nebylo probíráno, studenti neměli žádnou motivaci se „na pokus“ učit, což beztak většina dělá až o svaťáku. K zaznamenání však je, že na soukromých placených školách byla propadovost dvojnásobná“.

Celý článek Středa, 3. listopadu 2010, 7:47, Komentáře (3)
Publikováno v BLOG

Slaměný vdovec

A je to tady. Dnes odpoledne moje drahá polovička opustí český vzdušný prostor a dosedne někde na rozhraní Evropy a Asie. Té skutečné, která sahá až k Istanbulu, nikoliv té imaginární, která začíná 20 kilometrů za Prahou. Budu doufat, že teroristi mají prázdniny jak na letištích, tak v hlavním městě státu, který by se rád připojil k EU. Jako obvykle mi už teď chybí, byť vidina prázdného bytu a možnost pohazování ponožek k posteli se jevila velmi lákavou.

Zcela úmyslně mě před svým odjezdem nakazil, takže mám nyní v krku tak trošku Saigon. Nasadil jsem na to sám preventivně Bioparox. A pokud se na tomto místě někdo hodlá rozčilovat, že by si člověk neměl sám „předepisovat“ antibiotika, říkám jen toto: „Připravuji se na exodus českých lékařů. Příští rok mám v plánu naučit se opravovat si drobné zlomeniny a šití, a v roce 2012 bych se rád pustil do samostudia výroby plomb.“ Jak jinak brát tuhle zemi jinak než s nadhledem? Lékaři nám ubývají, v Praze se paktuje ODS s ČSSD, aby vyšplouchli vítěze a ideově logičtějšího spojence v podobě TOP 09 a třetina studentů asi neudělá ani maturitu.

Ale zpět k původnímu tématu. Takže jsa nakažen a sám bez milované osoby je ze mě slaměný vdovec. Díky tomu, že jsem nalomený, se budu snažit zůstat v teple (snad jen ve středu se možná mrknu na jednu tiskovku do Ataxa a večer na jedno slavnostní vyhlášení). Měl bych ještě nějak své lásce nahrát Ordinaci v růžové zahradě, neměl bych prý nechat zpustošit byt a zakázáno mám též souložiti (nebo si prý mám alespoň psát počet, aby mi to mohl oplatit, ten můj vtipálek). To bude ta nejlehčí část, neboť na to aktuálně opravdu nemám chuť. Kolem a kolem si tak nějak říkám, už aby byl pátek…

Celý článek Úterý, 2. listopadu 2010, 12:45, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

K. O. L. Á. Č.

Neděle. Někdo zvoní. Marosh vedle je zavřen a hudba mu hraje tak hlasitě, že jako vždy nevnímá zvonek. Jdu se jej zeptat, zda někoho čeká. „Tomáš,“ vyštěkne zřejmě unaven tím, že se jdu zeptat, místo toho, abych poslušně otevřel. K Vánocům si budu přát křišťálovou kouli a lekci kurzu pro vědmy. Jdu otevřít. Tomáš má v ruce koláč, barvy na potraviny a na obličeji výraz, za který by měl stát uzákonit fyzické násilí. „Koláč, “ řekne pět písmen, zhnuseně se otočí (zřejmě proto, že situace s otvíráním dveří se u nás komplikuje již jaksi tradičně) a odkráčí. „Díky Tome“, nemá smysl dodávat. Inu není nad nedělní pohodu…

UPDATE

Tak nakonec Marosh odkráčel nahoru na kafe. Po pár minutách jsem na kávu byl přizván i já. Marosh nechápe proč se ptám koho čeká, já nechápu proč na mě byl naštvaný a Tomáš mě poučil, že dveře se otvírají s úsměvem. Odhlédnu-li od toho, že má asi pravdu, tak si to minimálně za ten dobrý švestkový koláč zasloužil. A pokud se Marosh s Mílou nezabili, žili spokojeně až do konce věků…

Celý článek Neděle, 31. října 2010, 14:35, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Psí parkour

Roztomilé a výborné… http://www.collegehumor.com/video:1942782

Celý článek Neděle, 31. října 2010, 1:01, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

The Social network

Tak to v Praze vypadá, že radnici neobsadí Tůma s TOP 09, který získal nejvíc hlasů, ale ODS ve spojení s ČSSD. ODS se nechce vzdát moci. Otázkou je, pro kolik voličů bude za 4 roky tato strana v hlavním městě volitelná. Nevím jak ostatní, ale já od strany které házím svůj hlas čekám nějakou ideovou a charakterovou integritu. Koalice s ideově opoziční stranou mi do tohoto vzorce zkrátka nezapadá. V Praze je ale vůbec otázka, jak to celé dopadne. Ondřej Liška (se kterým jsme si nedávno prímově pokecali na křtu knížky Jana Folného) již oznámil, že volby napadne u soudu. A oznámení již padlo. Nedivím se mu, protože ačkoliv měla Strana Zelených v celé Praze víc než 5%, nakonec nemá jediné křeslo. Vydělala na tom TOP 09 i ODS, která celé rozdělení Prahy na 4 volební obvody vymyslela. TOP 09 se, alespoň slovy svého předsedy Karla Schwarzenberga, za celou situaci a poškození malých stran skoro až stydí. Nutno přiznat, že vinu na tomto rozdělení ale nenese. To byla jedna z předvolebních hříček pražské ODS, která zatím velmi úspěšně kopíruje brněnský model. Ten spočívá v tom, že pravicová strana si na radnici dělá tak dlouho co chce, až se jí časem zdá, že jí projde téměř cokoliv. I Brno mělo své kauzy a tak v něm najednou začali vítězit lidé z ČSSD. Možná kradou stejně jako ti z ODS před nimi. Nicméně podle posledních volebních výsledků to alespoň dělají méně okatě. A tak co naplat, že i když primátor Onderka věnuje raději miliony na mainstreamový hokej než desetitisíce korun na menšinový filmový festival Mezipatra, lidi mu to žerou. Praze bych přál nějakou lepší alternativu. TOP 09 jí mohla nabídnout. Pokud ale ODS v Praze usoudila, že její voliči by ji raději viděli v koalici s jinou stranou než pravicovou, na nějakou změnu k lepšímu si v Praze budeme muset počkat minimálně další 4 roky.

A teď něco zcela jiného. Včera jsme byli s Maroshem oslavit 5. narozeniny serveru Moviezone. No teda na párty jsme nedorazili, protože jsme cestou začali zívat natolik, že jsme to otočili domů. Ale na film Social network jsme zašli. A i když zde nelítají auťáky vzduchem, nic tu nevybuchuje, ani se tu po většinu času nikdo nesvlíká, film stojí za podívání. Minimálně pro ty, kteří fenomén jménem Facebook využívají. Hodnotím 8/10 pro ty, kteří mají Facebook. Párkrát mě během filmu napadlo, zda by nebylo správné si svůj profil zrušit… …ale podobně blbej nápad jsem už zahnal…

Celý článek Sobota, 30. října 2010, 10:18, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Bílá versus Vega 5:3

Dnes hraje v Hard Rock Cafe Suzane Vega. Vstupné 300 Kč.

V úterý hraje v Hard Rock Cafe Lucie Bílá. Vstupné 500 Kč.

Potřebuje to nějaký další komentář?

Celý článek Pátek, 29. října 2010, 7:08, Komentáře (1)
Publikováno v BLOG

Proč je benzín lepší než nafta

S dobrou prací je to jako s láskou. Dokud ji nepoznáte, nevíte o co přicházíte. Když ale narazíte na tu pravou, občas jí věnujete i víc. Ne proto, že to někdo jiný přikazuje, ale proto, že to chcete dělat dobře.

Ve středu jsem zjistil, že mám na účtě zhruba 500 Kč, takže jsem nakoupil nějaké jídlo domů a snížil tuto částku na polovinu. Taky jsem napsal dvěma známým, u kterých mám nějaké drobné pohledávky (dle předpokladu zareagoval jen jeden a druhý dělá mrtvého kapříka). Večer jsem se cítil trošku utahaný, ale uvnitř jsem se usmíval, protože dnes je státní svátek. Alespoň pro větší část obyvatel. Vždy jsem si myslel, že myslet ekologicky je správné. Včera jsem byl ale vystaven opačnému faktu. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Na mysli mám bio složky, které nyní v EU všichni míchají do nafty, aniž by někdo dostatečně dlouho testoval co to udělá hlavně se staršími motory. Už jen fakt, že řepka olejná se může bezpečně skladovat pouhé 3 měsíce a poté se začíná rozkládat a „hrudkovatět“ (a je jí jedno že se nachází třeba v nádrži auta, které je odstavené na zimu) je prostě EPIC FAIL. Znejistět nad „zelenou“ politikou můžete u mého článku o nekvalitních palivech v ČR.

Dnes bych se rád jen tak válel, ale obávám se, že budeme muset uklízet. Nebýt zítra už pátek a pak sladká sobota a neděle, vadilo by mi to víc. Prošel jsem i procesem registrace na lístky skupiny Take That (ti kteří viděli jejich poslední DVD Circus si o mě nebudou myslet škaredé věci jako ti ostatní), takže příští rok v červenci se asi s Maroshem podíváme do Mnichova, kde uvidíme Take That v kompletní sestavě s Robbiem Williamsem (doufám, že kvůli lístkům nebudu muset zrušit stavebko).

Celý článek Čtvrtek, 28. října 2010, 10:18, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG

Kupony na dobré papání

Po necelém měsíci jsem v práci dostal „první negativní feedback“. Prý často mluvím o svém příteli. Když pominu tu část faktu, že pokud to někomu vadí, měl by se ozvat přímo, jsem za takový „negativní“ feedback rád. Jestli je totiž tohle moje největší slabina, tak s tím dokážu žít. Ostatně dnes půjdu do práce luxusně naladěn. Není lepší věci, než se vzbudit a trošku se protáhnout…

Jinak mě pobavil článek o proslovu Steva Jobse, vizionáře z firmy Apple. S jeho přibývajícím věkem se jeho názory na konkurenci jeví čímdál fašističtější. Apple forever. Ano, spousta firem jen parazituje na nápadech Apple. Ano, iPhone má jen dvě verze SW, ano, iPad užívá spoustu patentů od Apple, ale USB do něj prostě nestrčíte. Jistě, za 10 let už ho nikdo nebude potřebovat, všechno bude bezdrátové. My žijeme ale v roce 2010 a i nedokonalá konkurence ukázala Applu, že jde vyrobit tablety, které mají USB, na kterých funguje Flash, které podporují multitasking (no není jeho absence u Apple tak trochu k smíchu ??) a mají kameru nebo foťák. Mimochodem multitasking sliboval Apple svým zákazníkům na podzim roku 2010 (respektive ne dřív jak na podzim, takže to klidně může být za rok). Stačí jen znát fakta a hned vám ten chlápek od Apple příjde míň cool.

Vzhledem k tomu, že se blíží konec roku a našim kuponům z knížky Limited Gourmet Edition brzo skončí platnost, začal jsem je pomalu rozdávat. Brno je víceméně rozebrané, ale pokud se chystáte v Praze do nějaké luxusnější restaurace, možná vám pár stovek za večeři pro dva dokážu ušetřit. Stačí se ozvat. Ty kupony, které nás zajímaly jsme si snad již odložili, ale stále jich dost zbylo, tak se klidně ozvěte.

Celý článek Úterý, 26. října 2010, 8:00, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Výkrmna prasátek a Milánků

Dalším znakem toho že stárneme (já a Marosh) je fakt, že neradi řídíme v noci. Takže jsme místo pátečního zběsilého úprku z Prahy zvolili něžnější variantu, která spočívala v odjezdu dopoledne a kocháním se pohledem do protisměru, kde se tvořily několikakilometrové kolony směrem na Prahu (taky nechápu). Do Brna jsme tak dorazili kolem poledne, vyzvedli jsme Evu, která se rozhodně nestačila vzpamatovat ze srazu se spolužákama, který pro ni skončil v šest ráno a počkali jsme na Františka před restaurací Rialto. Výběr restaurace se řídil tím, zda mají otevřeno na oběd a zda jsou v publikaci Limited Gourmet Edition. Obojí bylo splněno a jejich čtyřchodové menu nemělo slabého místa! Samozřejmě, že jako vždy když někam vyrazím, potkal jsem i zde někoho, koho jsem potkal před lety již dřív v ložnici. Je to nefér! Marosh měl víc kluků než já a jemu se to nestává! Budiž mi útěchou, že sedm let starou známost doprovázel jeho přítel, který vypadal zajímavě (což Marosh potvrdil jeho okukováním)…

Po skvělém obědě, který se namátkou skládal z na plátky krájené kachny s čočko-pomerančovým salátem, hříbkovou polévkou, jelením steakem s černorybízovou omáčkou a čokoládovou pěnou, jsme navštívili Pavla a Kláru, potom jsme pokračovali do dětské nemocnice za Evičkou a nakonec jsme se totálně přežrali u nás doma. Naši od minule ještě o level přitvrdili. Takže zatímco stydnul jablečný štrůdl, mamina míchala bábovku a v ledničce chladl tvarohový dort. Marosh od Evy dostal dezert ve formě BeBe koláče a samozřejmě se pilo a jedlo. Když jsem v neděli večer po návratu domů vstoupil na váhu, měl jsem chuť strčit si do krku něco hodně dlouhého a zvracením se dopracovat alespoň na odjezdovou váhu. Jak je sakra možné, že člověk jeden den odjíždí s váhou 76.6 kg a druhý den přijede s váhou 79.1 kg??? Dnes bych asi měl pít jen kafe, projímadlo a do toho kouřit krabičku za krabičkou.

P.S. Včera jsem si koupil první elektronický kupon do Opencard. Systém po mně nechtěl ani délku penisu, ani číslo ponožek. Je to divné, protože mimo 16ti místného čísla chtěl i jméno, příjmení a číslo telefonu (PROČ? Jméno je přece zadané v elektronickém systému u čísla karty! A když nemám telefon, tak nesmím v Praze jezdit MHD?). Snad se mi dnes ráno zadaří validovat kartu…

Celý článek Pondělí, 25. října 2010, 8:00, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG