takže jo, zašel jsem do kina, v mládí mi Asimov rozhodně nebyl proti srsti, byť některé jeho předpovědi v povídkách z dob 60tých byly lehce mimo a trochu to rušilo (četl jsem je jako student v letech 90tých)…

Jak vypadal můj den? Do jedné odpoledne jsem nahrával fotky do fotobanky.cz a pak jsem vyrazil do města. Vyzvedl jsem si 34 fotek z fotolabu na České a pak šel na skok do Zemanky, na skok do hospůdky, na skok do Alfy, na Maliňáku jsem potkal kamarádku rozdávající letáky pro Brňáky, aby neváhali a šli k referendu o přesunu brněnského nádraží (více ZDE) a taky jsem si koupil batoh. Má oranžové části, kupoval jsem jej u vietnamských spoluobčanů (ža tčista padešát), bude mi stačit, když vydrží 6-9 měsíců (tedy déle jak ten z Bílé Labutě) a je o něco menší, takže se mi do něj nevleze notebook.

Pak jsem šel dle plánu na „Já, robot“ a byl to překvapivě výborný film. Akční sci-fi, jakou mohl naposled být Minority report, ovšem bez hluchých míst. Sice je ta inspirace Asimovem jen mírná a spočívá hlavně v jeho třech základních zákonech robotiky (na nichž mistr Isaac trval po celou dobu svojí tvorby a které jsou chytře vymyšleny), nicméně celkový dojem z filmu je výborný a tentokrát je Will Smith výřečný jako jindy, ale snad poprvé jeho hlášky plně zapadají do konceptu filmu. Pšíík (tuto narážku pochopíte po shlédnutí filmu).

Jídelní lístek:

10:30 – Sojový řez (zakoupený na benzínce na Rozvadově při cestě zpět do republiky)

15:30 až 18:00 – latté, káva, pivo, kofola

18:50  – dvě deci bílého vína (Alfa)

19:25 až 20:15 – pytlík M&M v kině

21:30 – dvě deci bílého vína (Alfa)

Otázka zní: „Znamená to, že jsem alkoholik nebo anorektik?“

Večer jsem vyhodil ponožky (jednou nošené) neb se roztrhly ve švu. Ponožky ze stánku asi začly býti ponožkami na jedno použití. Bordel doma v nezměněném stavu (= VYSOKÝ STUPEŇ). Nálada výtečná. Sperma lehce prořídlé, z přemíry masturbace…