Svatba proběhla. Obřad, oběd s rodinou i párty s přáteli. A teda. Dopadlo to fakt krásně. Už několikrát jsme na svatbu během našeho prvního měsíce vzpomínali.

Já řekl „Ano.“, on řekl „Ano“ a vzal si moje jméno. Svatební den vyšel na jedničku. Bylo to moc hezké, všem moc děkujeme, protože na tohle budeme vzpomínat celý život. Byli jste všichni krásní, milí, vtipní a skvělí. Děkujeme! A svatbou to neskončilo. Následoval výlet do Mělníku, rozloučení s Bobem a odjezd na 5 dní na chatu v Jizerkách, kde jsme bydleli u rodičů kámošky, bylo taky naprosto dokonalých.

A teď zpátky ke strojům. Nikdy jsem neměl v sobě ten oheň, který by mě poháněl a nutil dosáhnout něčeho velkého. Ani se už nepídím za smyslem života. Na to je totiž život krátkej. Ano, přiznávám, jen si teď užívám světa. Dokud nějaký svět ještě existuje a dokud si jako lidstvo ještě hrajeme na vyspělou civilizaci. Mám pocit, že celej svět je v p**eli.

Bojím se, že při současném nastavení, to budou mít naši potomci extrémně těžké. I tady v Česku. Bohatí bohatnou, jen minimální mzda zůstává a dluhy celého státu rostou. Možná ještě jednoho dne budeme škemrat, abychom mohli žít alespoň v nějak přijatelné totalitě. Fašismus i komunismus zažijí svou renesanci. Ale jen v případě, že do toho nezasáhne Skynet…

Což by rozhodně měl udělat, protože už i YouTube začíná být s reklamami vlezlej asi tak jako televize. Já vím, můžu si předplatit verzi bez reklam. Ale já prostě nemám rád pravidelné platby kromě nutností (jídlo, nájem). Teda popravdě nevím, jak moc dnes jsou televize prolezlé reklamama, protože víc jak 15 let se na ni nekoukám jinak, než na internetu a to ještě nejvíc koukám na veřejnoprávní stanice (poplatky platím a platím je rád!).

A taky nastal čas pronajmout pokoj. 13 tisíc za pokoj na Slezské mi přijde jako super cena. Ale zatím jsem to rozhazoval jen po svých známých a ti už zřejmě bydlí. Nedá se nic dělat, nabídka bude muset mezi lid a nezbývá než trnout, koho ta nabídka osloví…