mezi stavem mého holobytu a mým stavem jsou jisté provázanosti…

Žijeme spolu s bytem v symbióze. Většinu času je v něm neuklizený bordel. Občas mám dojem, že to tak není kvůli tomu, že bych byl líný nosit věci tam, kde mají být, ale kvůli tomu, aby mi přišel zajímavější a zaplněnější. Má i některé věci, které nepoužívám. Například kávovar jsem nezapnul asi rok a půl rok toustovač. Ale co kdyby jednou byl někdo, kdo by to používal? Mleté kafe v neprodyšné dóze je ročníku 2003 tuším. Pamatuje ještě jednoho z mých prvních ex. Toho, který se rozhodl předělat kuchyňskou linku. Nechával jsem ji dodnes jen tak, protože jsem necítil potřebu to řešit. Nevím zda je to nějaký podvědomý reflex, ale prostě občas mám dojem, že bych měl trochu zlidštit místo, kde trávím většinu svých nocí a některá kalná rána. Místo, kam občas zavítají moji přátelé a kde se mám tak dobře se svým mazlíčkem (ať už je to v danou chvíli kdokoliv*).

Na pondělí mám domluvené náhr. volno. Auto musím prodat do 14ti dnů. S Andílkem se čímdál méně chápeme a momentálně na něj ani nemám náladu. Jeho neustálé výčitky mi začínají vadit. Občas mám dojem, že ten pocit s kterým to čtu mi něco připomíná. Až dnes jsem si vzpomněl, co to vlastně je. Styl jakým se mnou v poslední době komunikuje je takový mix mezi „ufňukanou holkou“ a „stíhačkou“, řízlý „zamilovaným klukem“. Nejsem zvyklý na tolik otázek, na takový zájem a nejsem zvyklý ho ani projevovat. Obdivuji svazky, kde se dva lidé dokonale doplňují a neztratí nic ze své osobnosti. A hnusí se mi „hroudy“, které dnes spolu žijí a obě části partnerského svazku přitom ztratili kus svého já. Ztratili svoji osobnost. Přizpůsobivost nikdy nebyla moji silnou stránkou. A už vůbec ne jednostranná. Co můžu říct na konec tohoto odstavce? Co mohu říct, když vím, že si to možná Andílek přečte? Moje stavy na tohle celé jsou občas apatické a občas přehnaně agresivní. Nezlepšuje se to, spíš zhoršuje. Pokud spolu dokážeme žít, měli bychom to zjistit co nejdřív, protože jednou bude pozdě…

* – cynická poznámka, jaké dělám s radostí sobě vlastní.