aneb tonoucí ODS se stébla chytá…

Příjde mi praštěné, že strana, která po mnoho let tak striktně trvala na tom, že s komunisty se nemluví, si do svého sídla pozve ultrapravicové extrémisty. Pokud někomu není jasné, o čem je vlastně řeč, tak mluvím o skinheadech. O tupém stádě rasisticky smýšlejících lidí, kteří rádi ukazují svoji sílu. Tedy jen za předpokladu, že jsou v početní převaze, jako když onehdy napadli na nádraží Mutanta, který si myslí, že za všechno mohou jeho dredy. Pane předsedo Topolánku, se skinheady se taky nemluví! A to ani s jejich bývalým vůdcem, který vypadá dost nestandardně na skina:

(foceno 22/11/2002 v Praze)

A co jinak? Včera to byl slušně našlápnutý den. Celý den jsem si v práci myslel, že je středa. Až ke konci pracovní doby jsem zjistil, že je vlastně čtvrtek. Nakoupil jsem po práci nějaké věci (například tunák Tesco v tomatu za cenu okolo 11 Kč) a pak se sešel s kamarádem, který se vrátil ze Španělska. Poté jsem doma trochu čistil a po osmé se vydal do Alfy. Po jednom Rajci jsem přešel do Pomalého baru a dal si kofolu. S Hankou jsme vymýšleli s kým odjedeme do Francie, když nám dva lidi padli (14 dní před odjezdem). Zeptal jsem se i servírky, zda nechce jít s námi do Francie a evidentně jsem ji tím dost vykolejil. Nakonec ale možná pojede Michal se svojí slečnou. Uvidíme dnes. Mohli bychom kvůli tomu vyrazit o pár dní později, což by mi vyhovovalo ze dvou důvodů – prodej auta a foťák v servisu…

S Andílkem jsme si dali poslední možnost. Buď se to spraví, nebo se to nespraví a skončí to. Takže nám držte palce. Jinak si taky předělal znovu stránky (jsou nové, tak evidentně ladí jak čert) a myslím že i když to stále není dokonalé (a dost možná nikdy nebude), je to čímdál lepší…