aneb tam kde jsme skončili v minulém zápisku…

Myslel jsem, že v Praze budu o volném čase plně vytížen, ale druhý den jsem vlastně neměl co dělat. Enimen se šrotil na zkoušky, Gigi ve čtvrtek nemohl, Kuba s Kájem se zhulili a nedošli ani do Friends. Tak jsem tam nakonec dorazil sám. Za barem byl naštěstí majitel a i když jako barman není zrovna extra třída (jednu Matonku mi před podáním rozbil a Latte trochu pobryndal na podšálek), jako společník a bavič je excelentní. A to u toho stihnul i obsluhovat. Ani mi nepřišlo, že jsem tam strávil skoro 3 hodiny…

Seděl jsem na baru, pohupoval se na rytmy hudby a čekal jestli se někdo chytne. Škoda, že ten Anglán nebo Amík, či co to bylo anglicky mluvící, se trochu víc nerozkýval. Pravda, židličku si přisunul, občas po mně mrknul, ale to bylo všechno. Pil Sambucu, tak jsem si objednal absinth, aby viděl, že i já mám zkušenosti s ohněm, ale buď jeho slaboučký zájem byl jen můj dojem, nebo byl fakt nesmělý. Když jsem odcházel, tak jsem zaštěkal, zaržál a zakokrhal, to aby si mně návštěvníci zapamatovali. Domů jsem dojel spořádaně o půlnoci a popravdě se mi ale vůbec nechtělo spát. Jenže co má dělat člověk v tmavém pokoji potichu, abych nevzbudil hostitele?

Pravda, za ty dva dny jsem ho viděl vzhůru asi tak dvě hodiny. Takže musí udělat jednu věc. Dojet v brzké době do Brna! Friends se mi jako klub líbí, je to decentní klubík a ten projektor určitě někdy bude promítat i moje animace. Sice to nevidím dřív, jak v květnu, ale beru to jako zkoušku zase něčeho jiného. Takový testík, jak dokážu namíchat podkres pro gay klub. Tedy animace decentnější a tak trochu komerčněji zaměřené DVD, třeba i se záběry z místních akcí…