Brokenfaith je moje oblíbená mapa v Tactical Ops a možná je to i něco víc…

Se svým foťákem jsem se v duchu loučil už pár měsíců. U tohoto typu Olympusu se zpravidla jednou za dva tři roky objevuje porucha, jejíž oprava je tak nákladná, že by u pět let starého digitálu vlastně neměla smysl. Bohužel se se mnou Olympus rozloučil asi dvě hodiny předtím, než jsem měl fotit vernisáž ve Steinerovi pro Mezipatra. Rozloučil se tak, jak jsem to nečekal. Spadnul z batohu (asi se mi rozepnul) na zem. Bohužel pád nepřežil ani LCD ani okulár a tak v zásadě přestalo mít smysl s tímto kusem něco nafotit. Oprava LCD i okuláru by byla nákladná a navíc už měla moje E-20 dva zelené pixely, které jsem dodnes retušoval. Naštěstí mi Martin, alias Bazi poskytnul svého Canona 400D, což byla zrcadlovka, nad kterou jsem dosud trochu ohrnoval nos. Připojil jsem j němu svůj FZ40 externí blesk a na to, že jsem to držel v ruce poprvé, to asi ušlo. Asi. Nevím, fotky jsem z toho na monitoru neviděl :).

Kupodivu mně neštve fakt, že jsem bez foťáku, jako fakt, že jsem někomu slíbil nafotit akci a teď nemůžu, protože nemám čím. Bazi mi ji sice může občas půjčit, ale měl v plánu fotit jiné akce než já, což je drobný problém. Takže kdyby někdo ze známých mohl na týden postrádat nějakou zrcadlovku (dík, ale s kompaktem bych měl fakt problém), byl bych rád, kdyby se mi ozval. Napadá mně jeden člověk, který fotí a možná by mi foťák půjčil a o víkendu se mu zkusím ozvat. Rád bych dostál svému slovu a Mezipatra dofotil.

Po Mezipatrech jsem si zašel na víno s jedním klukem. Vzhledem k faktu, že jsem jedl za celý den jen oběd (a to ještě zeleninové rizoto), mi tři skleničky vína bohatě stačily k tomu, abych byl našrot. Byl to náročný den. V práci odcházel výrazný kolega a překvapivě i jedna kolegyně, která to dodnes tajila. Po práci jsem si rozbil foťák, dal si kafe a tuhle novinu zatelefonoval Katce z Mezipater. Ta zalarmovala Baziho a tak jsem odfotil vernisáž i oficiální zahájení s foťákem, u kterého mi trvalo 30 minut dojít na to, jak se mění hodnota clony :) (teda měl jsem představu, že to dělá to tlačítko, ale chvíli mi trvalo, než jsem zjistil, že na některé časy je minimum 5.0). Poté jsem se trochu opil s jedním klukem a pak jsem zašel na chvíli do Hobita. Rozjezdem ve dvě jsem se dostal domů. Holky vedle mně mluvili o tom, že nastoupil František s dredama, který o tom (ač jen dva metry od nich) nevěděl. Když jsem vystupoval, neodpustil jsem si říct: "Díky Františku". Doufám, že usnul…