Dnes to bude velmi krátké. Kdyby někoho zajímalo, co dělám tak různě po večer a nocích doma, tak to má daleko ke kokainovým večírkům plných mladých krásných polonahých lidí (hlavně kluků), nespoutaného sexu (nepočítám nespoutanou onanii u porna) a alkoholu. Realita je prozaičtější – v tmavém pokoji ozářeném intimním světlem lampičky sedím u počítače, midi kontroleru a hraju si: http://www.revver.com/watch/481043/promo-dj-flash/.

Jinak v souvislosti s panem Huťkou mně napadlo, že by nebylo špatné glosovat dnešní politickou scénu třeba básničkama. Takové protest básně na stav společnosti:

Každý den v médiích kvičí,

vzpurný socan s bradavicí.

Na studentů památný den,

splní si svůj chlípný sen.

Za komoušů žil si v RaJi,

socky na něj rády dají.

Jeho ex dělá charitu,

aby měla co do bytu.

Kohopak jsem asi myslel?