Čtvrtý díl Bourna se čte snadno, po dvou nebo třech dnech mám víc jak třetinu knížky za sebou. Dnes bych se měl vrhnout asi na žehlení, aby nám to zase nepřerostlo přes hlavu. A navíc o víkendu po nějaké době strávím od Maroshe odříznut jeden celý den. Je to trochu zvláštní pocit jet k našim s vědomím, že večer jdu na setkání lidí, se kterými jsem strávil celé dětství na základní škole. Bude to asi děsivý pocit sledovat hrdé matky a otce malých dětí, předpokládám, že mě čeká spousta špatně a hodně špatně nafocených fotek dětí, pejsků, aut a nedejbože i dovolených (což mě přivedlo k myšlence udělat si taky výběr fotek, ale nejsem si jistý, zda to má smysl). Asi to pro mně bude pikantně dekadentní zážitek, ale stejně si nechci nechat ujít tuto zkušenost. Vlastně si zcela upřímně nejsem zcela jistý všemi jmény mých spolužáků, nejsem si jistý sám sebou, nejsem si jistý (ale o to více jsem zvědavý), jak se poperou s mou orientací. Nakonec ale přece jen musím říct, že se těším. V neděli po obědě zamířím zpět do Prahy. I na to se těším.

Ráno (mno vstali jsme kolem desáté, takže tomu nezaměstnaní říkají ráno) jsme posnídali jogurt, potom jsem skočil lásce pro noviny do schránky a šel si koupit sirky, protože jsem u sebe nenašel zapalovač a upřímně běžet pro něj do třetího patra a zpět by mi po ránu nemuselo udělat úplně dobře. Prošel jsem maily, zamítnuté pracovní pohovory a zbylou poštu jako například upozornění od T-shocku, že mají nově upravené ceny některých položek. To mě přímělo k tomu, abych si udělal jen tak pro radost jeden návrh a najednou mi přišlo, že se vůbec o e-shop nestarám, je zapadlý na okraji internetu a podobně. Asi je to moje sentimentální nálada či co, ale prostě mě napadlo, že by nebylo od věci ho trochu zviditelnit. Přidal jsem pár odkazů do webových katalogů a v brzké době bych se asi měl pár hodin pověnovat vyčištění zastaralé nabídky. Možná bych ho měl zrušit úplně, napadlo mě. Ale což, je to zdarma a třeba mě osvítí duch svatý a začnu mít dobré nápady (na stranu druhou nemyslím, že je nutné mít geniální nápady, v ČR se jistě dobře prodávají i předražené shity)…

Mno a to je zhruba asi tak všechno co jsem měl dnes kolem poledne na srdci. Marosh odběhl koupit maso na oběd, já se budu věnovat pórku vedle v kuchyni a za chvíli se otočím pro dva volňásky do Veletržního paláce, kde probíhá výstava nábytku, svítidel a jiných věcí, u kterých buzny jako já dělají: "Jůůů", "Ach" nebo "Tak to je hnus".