Pátek, blázni mají svátek. Pokud ano, tak se hlásím do klubu, protože to byl šílený den. Nejdříve jsem udělal své lásce masáž, poté jsme se pomilovali a zatímco on poté nakupoval, já se věnoval PC. Potom se vrátil a přesně v tu chvíli nám praskl napouštěcí ventil u nádržky na WC. Kohout na zastavení vody u nádržky samozřejmě nefungoval. Naštěstí Marosh věděl, kde má hlavní uzávěr vody (teď to už vím i já) a tak zatímco jsem ucpával rukama pryštící vodu, on utahoval kohouty. Když jsme všechno setřeli a vypadalo, že stále někudy teče voda, řekl jsem mu, ať spláchne (čímž by se už více neměla komulovat voda mimo mísu). Škoda, že zrovna v té chvíli vypadla trubka mezi nádrží a mísou. Obsah nádržky tak skončil až u ledničky v kuchyni. Zatímco Marosh se tak trochu hroutil, já byl za kliďase. Samozřejmě, že zásah instalatéra hned něco stojí, ale co už. Jsou věci, které je nutné vyřešit ihned a nezmůžeme s tím nic…

Já to ale docela flegmaticky, vidím spíš jako velké štěstí v tom, že jsme byli doma a nedošlo tak vytopení sousedů, než v tom, že se musela platit skoro dvoutisícová oprava. O náklady na byt se s partnerem dělíme na půl, takže to určitě nějak přežijeme. Během oprav jsem skočil pro oběd do McDonalds (jo já vím, zvěrstvo) a potom jsme začali vařit. Mimo Marty měla dojít na návštěvu i její kamarádka, která je ovšem vegetariánka. Na Maroshově pečínce s tymiánem a česnekem by si tedy asi moct nepochutnala, naštěstí jsem stejně měl v plánu dělat slaný závin se zeleninou a sýrem, takže jsem akorát vynechal obvyklou šunku a vznikla vegetariánská (nikoliv veganská – vejce, tvrdý a plesnivý sýr) verze. Lia se sýru nebála, naopak dovezla sebou jako dárek výborný ovčí kousek, který jsme jedli k vínu. Večer jsme zakončili medovinkou, mno byl to večer plný povídání a příjemné nálady.

Kdo viděl film Julie and Julia, tak by mohl mít docela jasnou představu o tom, o co se snaží jedna sympatická blondýnka na svém blogu. Sice to nevzala tak megalomansky jako hrdinka filmu, ale přesto pokus uvařit z nové knížky Bravo, šéfe! Zdenka Pohlreicha během měsíce všechna jídla zní krásně střeleně. Ale z pohledu mého i Maroshova myslím docela pochopitelně. Takže hodně štěstí v tomto závazku!

Přeju všem krásný den a prchám uklízet, jinak se mnou manžel do večera nepromluví…